Mikulov leží v Jihomoravském kraji přímo u hranic s Rakouskem. Nepřehlédnutelnou dominantou menšího města je stejnojmenný zámek Mikulov, který se stal jedním ze symbolů celé jižní Moravy. Stojí na Zámeckém kopci vysoko nad městem a spatřit jej lze z širokého okolí. Zvlášť vyhledávanou akcí je pak také každoroční Pálavské vinobraní, oblíbený je i mikulovský Svatý kopeček s přírodní rezervací.
Zámek Mikulov – hlavní sídlo Lichtenštejnů i moravských Ditrichštějnů
Na místě dnešního zámku stál již v době vrcholného středověku za vlády Přemyslovců hrad. Od 13. do 16. století hrad vlastnil jeden z nejstarších evropských rodů – Lichtenštejnové. Svého času to bylo hlavní sídlo rodu, takže gotický hrad jen vzkvétal. Jedna z obranných věží, kterou postavili, stojí u zámku dodnes v původní podobě. Byl tak dobře opevněn, že odolal obléhání husitů. Po husitech se později stali hrozbou Turkové, takže hrad dostal ještě silnějšího opevnění.
Když se roku 1575 stali novými majiteli Dietrichsteinové (počeštěně také Ditrichštejnové), další starobylý rod původem z Rakouska, hrad už se pomalu měnil v renesanční zámek. Ditrichštejnové se v té době rozdělili na dvě větve, přičemž ta moravská si za hlavní sídlo zvolila právě Mikulov. Svou stopu mimochodem zanechali i v Brně na Zelném trhu či v Praze na Hradčanech.
Zámek Mikulov Ditrichštějnové vlastnili až do roku 1945 a za tu dobu učinili mnoho přestaveb a úprav. Za dob panování Ferdinanda z Ditrichštejna v druhé polovině 17. století došlo k rozsáhlé barokní úpravě. Po několika dekádách ale zámek vyhořel. Tak se zámek dočkal generální přestavby. Znovu pak bohužel vyhořel roku 1945 při ústupu nacistických vojsk, opět se ale rozhodlo o jeho obnově.
Expozice a prohlídkové okruhy na zámku Mikulov
Zámek Mikulov dnes spravuje regionální muzeum, které nabízí hned několik komentovaných prohlídek a okruhů. Základní historický okruh mapuje působení Ditrichštejnů v Mikulově. Poněkud netradiční expozice se pomocí historických exponátů zaměřuje na proměnu zámeckého bydlení od gotiky po empír. Připomíná i události, kdy zámek Mikulov hostil velké osoby historie, například Marii Terezii či císaře Ferdinanda I.
Zajímavostí také je, že mikulovský zámek si vybral Napoleona Bonaparte jakožto místo pro jednání o míru. Spatřit můžete i umělecké, historické a přírodovědné sbírky samotného rodu Ditrichštejnů. Zpřístupněna je také zámecká knihovna, jejíž barokní podoba se od 18. století příliš nezměnila. Čítá přes 10 000 svazků a naštěstí přežila zmiňovaný požár z roku 1945.
Největší vinařský sud a expozice vinařství na zámku Mikulov
Ve sklepeních zámku si můžete na vlastní oči prohlédnout největší zajímavost města – obří sud na víno z roku 1643. V té době to byl největší sud ve střední Evropě, dodnes je největším sudem u nás. Jeho objem činí 101 081 litrů. Na výšku má zhruba pět metrů a na délku šest. Je tak velký, že jej mistr bednář se třemi svými tovaryši musel stloukat přímo ve sklepě. A proč takový velký sud? Panovník Maxmilián z Ditrichštějna do něj sbíral jako daň desátek vína od svých poddaných. Někdy ke konci století ale vinice příliš neurodily a sud toho roku zůstal prázdný. Vyschl, popraskal a zůstal od té doby nepoužitelný.
Při prohlídce ale neuvidíte jen tento obdivuhodný sud, ale čeká na vás celá expozice věnovaná tradici moravského vinařství. Dozvíte se tedy především specifika místního vinařského regionu napříč historií, prohlédnete si speciální vinařské nástroje z 19. a 20. století a můžete spatřit celkem 15 různých historických lisů. Nejstarší z nich je z roku 1797.
Pálavské vinobraní v Mikulově
Protože jsme na jižní Moravě, velkou událostí je i v Mikulově vinobraní. Každoroční akce zvaná Pálavské vinobraní se zde každoročně koná již od roku 1947, pokaždé v druhý zářijový týden. Ačkoli se festival původně konal v nedaleké vesnici, už několik dekád se pořádá přímo v Mikulově. Na slavnosti nechybí stánky, burčák, degustace, výstup na Svatý kopeček a samozřejmě cimbálové kapely. Festival však dnes doplňuje i line-up současných kapel a interpretů. Vstupenka na třídenní festival stojí přes tisícovku, takže se vyplatí si je už několik měsíců dopředu zarezervovat ve slevě.
Mikulovský Svatý kopeček je poutním místem i přírodní rezervací
Svatý kopeček na okraji města Mikulov je přírodní rezervací a prochází jím naučná stezka. Především pak ale na jeho vrcholu (363 m) stojí poutní kaple sv. Šebestiána z roku 1630, ke které vede křížová cesta. Ta je jednou z nejstarších u nás, datuje se do období výstavby kaple. V té době dokonce měla jen 7 zastavení, namísto pozdější praxe se 14 zastaveními. Zastavení mají podobu kapliček a poslední Ježíšova cesta je znázorněna pomocí soch.
Přírodní rezervací vás pak provede Naučná stezka Svatý kopeček v Mikulově. Částečně se kryje se zmiňovanou křížovou cestou a zasahuje i do přírody chráněné krajinné oblasti Pálava. Pěší trasa vede převážně lesem a je dlouhá 2,5 km. Zahrnuje 7 informačních panelů, která vás seznámí zejména se specifickou faunou a flórou místní rezervace. Zabydlená je zde například kudlanka nábožná, největší evropský brouk roháč obecný, různé druhy motýlů i vzácná ještěrka zelená. Kromě toho uvidíte i zajímavý skalní útvar zvaný Olivetská hora, bývalé lomy, a dostanete se i na několik zajímavých vyhlídek.
4 fotky 
