Jak se chovat při bouřce a proč nás bouřka tolik fascinuje

Bouřka fascinuje a děsí lidstvo od počátku věků. Podle Vikingů za ni mohl bůh Thór, Slované měli Peruna, algonkinské národy v Severní Americe zase Ptáka Bouřliváka… Světelná show v dáli na obzoru nás nadchne, ale se stejnou pravděpodobností nás může zastihnout hromobití. Obzvlášť v létě.

Jak se vyhnout nebezpečí blesku

Že je nebezpečné v bouřce stát pod osamělým stromem, to ví každé malé dítě. Na holém otevřeném prostranství je takový strom nejblíže obloze. Není-li tam ale strom solitér, jste nejblíže vy. Nejlépe v takové situaci uděláte, když si najdete důlek nebo příkop a dřepnete si do něj – tak budete zaujímat nejmenší možnou plochu. Vleže je riziko vyšší.

Za bouřky je nutné se schovat do uzavřeného prostoru – do budovy opatřené bleskosvody, případně auta nebo hustého lesa. Malé přístřešky, například budky autobusových zastávek, jsou mnohem méně bezpečné. V žádném případě nezalézejte do jeskyně! Stěny jsou vodivé a proud by se k vám dostal ze všech stran.

Stáhněte deštník. Kovové předměty si u sebe můžete nechat, blesk totiž navzdory pověře nepřitáhnou, ale představují nebezpečí v tom smyslu, že v případě zásahu kvůli nim utrpíte ještě závažnější popáleniny. Před bouřkou se neschováte ani ve vodě – naopak. Pokud vás nezabije elektřina, utopíte se v páře, která vzniká nad hladinou.

Bouřka nás může překvapit i doma

Úplně jistý si člověk nemůže být nikdy. Budova opatřená bleskosvodem vás ochrání skoro určitě. Přesto byly zaznamenány i případy zranění bleskem uvnitř domů.

Proto se doporučuje raději nepoužívat zařízení zapojená v zásuvce, existuje totiž riziko, že vám blesk doputuje domů prostřednictvím elektrického vedení. Nebo vodovodní trubkou – i sprcha a mytí rukou může několik minut počkat. Neměli byste ani stát poblíž oken a zdí nebo pozorovat bouři z balkonu.

Záhadný kulový blesk

Doma můžeme být vystaveni i vzácnému a podivnému kulovému blesku. Jedná se o svítící kouli různé velikosti i barvy, která se vznáší a poletuje v prostoru, někdy se rozdělí na menší a jindy zaniká. Kulové blesky byly pozorovány venku, ale také v místnostech, kde napáchaly značné škody. Jsou známy i případy zranění nebo dokonce úmrtí.

Tento jev stále nebyl objasněn. Někteří vědci se domnívají, že se jedná o následek úderu klasického blesku do země, jiní jej mají za kouli látky čtvrtého skupenství – plazmatu, další tvrdí, že je to optická iluze. Podobné žhavé koule již byly vyrobeny i uměle v laboratořích, ale po pár vteřinách zanikly.

První pomoc při zasažení a zdravotní následky

Osoba, do které udeřil blesk, potřebuje okamžitou péči. Veškerý proud už vyprchal, nemusíte se jí tedy bát dotknout. Zajistěte průchodnost dýchacích cest. Pokud nedýchá, zavolejte záchranku a resuscitujte. Je-li třeba, postiženého přeneste na bezpečnější místo.

Blesk může být až pětkrát žhavější než Slunce a obrovská energie, která tělo prostoupí při zásahu, nemilosrdně ničí všechny tkáně. Na kůži se objevují těžké popáleniny a patrné červené rozvětvené linie, známé jako Lichtenbergovy obrazce, které jsou permanentní. Poškozeny jsou samozřejmě i vnitřní orgány, svaly, kosti a hlavně nervová soustava. Zasažená osoba často také ohluchne. Nastává šokový stav. Mnoho obětí si zasažení dokonce ani nepamatuje.

Dobrou zprávou je, že se úmrtnost v dnešní době pohybuje jen mezi 10-30%, špatnou ovšem to, že se přeživší musejí s následky potýkat do konce života. Seznam zahrnuje neplodnost, výpadky paměti, poruchy soustředění, nespavost, obtíže s učením, chronické bolesti hlavy i jiných částí těla; daná osoba může dokonce prodělat výraznou změnu osobnosti. Lidé, kteří přežili ránu bleskem, často potřebují psychologickou pomoc, a proto dokonce pro ně existují speciální podpůrné skupiny.

Šťastlivci, kteří přežili ránu bleskem

Některé příběhy jsou opravdu neuvěřitelné… Až nad nimi zůstává rozum stát. Ne nadarmo se těší mediální slávě. Uveďme si pár pozoruhodných příkladů:

V roce 2011 se vracel mladý Američan Winston Kemp za bouřky ze zahrady, když na sousední dvorek udeřil blesk. Winston samotný zásah nepocítil. Teprve poté jej rozbolela paže a asi po hodině si všiml stop, které mu na ní blesk zanechal. Jizvy se v průběhu týdne zvětšovaly, nadělaly se mu puchýře a vracely se bolesti, ale žádné jiné obtíže nezaznamenal, a tak nad tím mávnul rukou.

V červnu 1980 utrpěl zásah bleskem dvaašedesátiletý Edwin Robinson. Poté se probral z bezvědomí a přes slabost i dehydrataci došel domů, kde zalezl do postele. Tento muž byl devět let slepý následkem autonehody. Když se probudil, k údivu sebe i manželky zjistil, že opět vidí.

Nejvíce blesků za život dostal do těla Roy Sullivan, správce Národního parku Shenandoah – sedm. Je za to uveden v Guinnessově knize rekordů. Smrt si jej ale kupodivu našla až později – ve věku 71 let spáchal sebevraždu. Kolem Roye Sullivana existuje mnoho zajímavých historek. Například to, že po jeho sedmém blesku, který do něj uhodil při rybaření a spálil mu hlavu, hruď a břicho, se údajně před odjezdem ještě odvážil praštit klackem medvěda, který se mu pokusil ukrást úlovek.