Hrad Veveří je opředen tajemstvím. Ukrývá poklad Templářů?

Pokud milujete české a moravské hrady a zámky, navštivte také státní hrad Veveří, který se nachází nedaleko moravské metropole Brna. Stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem řeky Svratky a potoka s názvem Veverka. Pokud jste tam ještě nebyli, pomalu začíná letní sezóna a některé dosud hibernující hrady opět otevírají brány laskavé pohostinnosti nejen pro všechny milovníky historie, ale i záhad a tajemství. Nejinak je tomu také na hradě Veveří. Jaká tajemství ukrývá?

Historie hradu Veveří a podivné střídání jeho majitelů

Hrad Veveří je pověstný především svým velmi rozsáhlým areálem, který se považuje za nejrozlehlejší v celé České republice. Od roku 1964 byl hrad prohlášen národní kulturní památkou. Známá je také pozoruhodná a tajemná kaple Matky Boží, kterou můžete najít na příjezdové cestě směrem k hradu.

A jakou má tedy hrad Veveří historii? Jako většina hradů byl založen někdy ve 12. století a podle pověsti se na jeho založení podílel moravský kníže Konrád I. Brněnský. V průběhu staletí se však na něm vystřídalo opravdu velké množství majitelů. Hrad byl považován za významné moravské sídlo markrabat, knížat i panovníků. Za vlády Přemysla Otakara II. dokonce fungoval i jako vězení. Tato rezidence sloužila jako místo důležitých diplomatických jednání, zemská pevnost a pokladnice. Kromě Přemyslovců hrad od 14. století vlastnili i Lucemburkové a byl na něm poměrně velký pohyb šlechty a událostí tehdejších dob.

Hrad Veveří dobyli a vyplenili až Prusové v 18. století. Také 18. a 19. století bylo plodným obdobím na události kolem hradu a další střídání jeho majitelů. Každý z vlastníků také postupně hrad upravil nebo rozšířil, takže tímto způsobem přibyl například i anglický park se dvěma skleníky, které však byly za 2. světové války zničeny.

Prosper ze Sinzendorfu jako hledač pokladu

Zajímavým majitelem hradu Veveří byl například kníže Prosper ze Sinzendorfu, o němž se zmiňuje i známý záhadolog Arnošt Vašíček v souvislosti s hledáním tajemného pokladu Templářů. V 19. století pak hrad vlastnil židovský obchodník Hirsch, který Veveří značně pospravoval a zmodernizoval, například vyměnil dřevěný vodovod za kovový a zavedl telefon. Po jeho smrti hrad Veveří zdědil anglický baron Mořic Arnold de Forest-Bischofsheim.

Veveří navštívil i Winston Churchill

Hrad Veveří navštívilo také několik státníků a známých osobností. Na počátku 20. století to byli manželé Churchillovi, kteří zde strávili část své svatební cesty, protože Winston Churchill byl přítelem barona de Foresta. Tento baron také vedl celé roky spory s Československou republikou o svůj majetek. Nakonec souhlasil s kupní cenou a hrad přešel do vlastnictví státu. Už jako velice vyhledávané a oblíbené turistické centrum Veveří navštívil i prezident Masaryk.

Za 2. světové války hrad samozřejmě zabavili nacisté. V rozsáhlém hradním areálu byl vytvořen výcvikový prostor pro německé vojáky. Při osvobozování Brna koncem války byl hrad Veveří poškozen. V poválečných letech se postupně opravoval a sloužil k různým účelům, například také studijním. Rozsáhlé opravy probíhaly od 70. let a po revoluci v roce 1989 pak nějakou dobu trvalo, než byl v nastalém chaosu nastolen řád. Hrad byl po opravách a rekonstrukcích znovu otevřen pro veřejnost až po roce 2000.

Expozice Lev a Orlice na hradě Veveří

Dnešní zajímavostí pro turisty může být opravený most se sochami světců, Prachová věž, historicky zařízené reprezentační místnosti, ale i odlehlejší části hradu, které vyžadují poněkud lepší fyzickou kondici a pevnou obuv. Hrad také nabízí stálou expozici s názvem Lev a Orlice, která přibližuje život moravských Lucemburků.

Poklad Templářů na hradě Veveří

A kdepak je to slíbené tajemství? Na Veveří se traduje pověst, podle níž je někde na hradě ukrytý poklad 12 stříbrných soch apoštolů, které pocházejí z kořisti, kterou do Čech přivezl kníže Břetislav I. z tažení do Polska. Podle této pověsti byly sochy původně ukryté v klášteře u Tišnova, ale do celé záležitosti se zapletli Templáři, kteří poklad vylákali podvodem na místní abatyši a převezli jej na hrad Veveří. Mělo to být údajně krátce po zavraždění posledního Přemyslovce Václava III. v roce 1306 v Olomouci. To ale rozhodně ještě není všechno.

Po záhadném pokladu Templářů prý s velkým nadšením pátral kníže Prosper ze Sinzendorfu. Templáři obsadili hrad a vybudovali si spletitou síť podzemních chodeb. Celá akce byla tajná a kopáčům údajně na dlouhou dobu zavázali oči. Jednoho krásného dne o několik set let později po úderu blesku z věže spadla korouhev, na které byl páv. Tak byly nalezeny ukryté listiny se záhadnými šiframi a průpovídkami. Právě na základě nich začal kníže Prosper pátrat po pokladu templářů na vlastní pěst. Nešlo prý pouze o ukryté stříbrné sochy apoštolů, ale snad i dokonce o svatý grál či bafomet.

Tajemný monogram v kapli Matky Boží

Prosper se dostal až do podzemí hradu, ale poklad nenašel. Namísto něj objevil rakve s těly pohřbených Templářů. Hrad nedlouho poté rychle prodal a zakrátko jej na cestách potkala smrt. Byla to jen náhoda? Velkou záhadou je také samotná kaple Matky Boží, která se nachází nedaleko hradu Veveří. Zdobí ji totiž podivný kryptogram. Připomíná písmeno M a vedou se dohady,co vlastně znamená. Je to monogram Marie Matky Boží, jíž je chrám zasvěcen, anebo snad velmistra templářského řádu Jakuba de Molay? Touto a ještě mnohými dalšími záhadami, které se točí kolem templářů a hradu Veveří se velmi detailně zabývá záhadolog Arnošt Vašíček, který o nich píše například ve své knize České tajemno.