Hrad Krakovec spadá do vrcholné gotické éry a žil v něm legendární Brtník z Brtníku ve známém filmu režiséra Oldřicha Lipského Ať žijí duchové. Krakovec byl také posledním útočištěm Mistra Jana Husa ve chvíli, kdy ho prohlásili za kacíře a vypudili z Prahy. Nachází se ve stejnojmenné vsi na Rakovnicku a láká na návštěvu.
Krakovec leží v čele protáhlé ostrožny, kterou obtékají dva potoky. Sám o sobě reprezentuje jeden z vrcholů vývoje české hradní architektury ze 14. století.
Unikátní hrad Krakovec
Krakovec vypadá spíše jako gotický zámek než hrad a měl sloužit hlavně k reprezentaci a dobrému bydlení. To i dokládají zbytky originálních a zajímavě uspořádaných prvků.
Vnitřní hrad tvořily dvě části. V přední byla vstupní brána a hradba, která obklopovala poloválcová věž. Nejlépe vybaveny byly reprezentační prostory v prvním patře, velký sál s krbem a úchvatná kaple s arkýřově vysunutým presbyteriem nacházející se v jihovýchodním nároží paláce. Při stavbě se příliš nemyslelo na obranu, což ukazují i velká okna v přízemí paláce.
Za pohled rozhodně stojí kaple a její originální prostorové a klenební uspořádání s pětibokým presbytářem. Klenba je velmi bohatá tvarově a ve své době neměla sobě rovnou. V tom spočívá i její originálnost.
Dalším zajímavým prvkem jsou unikátní žebrové klenby, vesměs křížové. Kamenná žebra byla podvlečená, nezavázaná do klenby a podle výzkumů byla takto tvořena proto, aby bylo možné zaklenout nepravidelné půdorysy pravidelnými křížovými klenbami s kruhovými žebry o stejném poloměru.
K hradu se dostanete po celodřevěném mostu, který je nový a ručně tesaný. Jeho konstrukce vychází z tvaru oblíbeném v pozdním středověku a svým rozsahem nemá v Evropě obdobu. Zde byl obnoven v roce 2005.
Když přejdete důmyslný dřevěný most, můžete jít z nádvoří dolů po schodech do místnosti, kde byla ve filmu Ať žijí duchové hradní hladomorna. Na její zeď se hned na začátku filmu museli dětští hrdinové podepsat. Je ovšem potřeba podotknout, že si místo filmaři hodně dotvářeli. Nikdy zde nebyla například brána před vchodem do hradu nebo klasická sedlová střecha, kterou tvořili skřítci tesaři. Na hradě je na některých ohrožených místech vytvořena speciální travní střecha, která má bránit před působením vlhkosti na staré zdivo.
Na hradě Krakovec byl vybudován důmyslný systém vytápění. Teplo rozváděly speciální průduchy do všech místností. Teploty se pohybovaly kolem dvaceti stupňů a jeho tvůrce, oblíbenec Václava IV., Jíra z Roztok mu říkal Chalůpka.
Na hradě Krakovec nevznikaly jen scény ze slavného dětského filmu, ale natáčely se zde i některé scény z pohádky Princ a Večernice.
Do českých dějin se ale zapsal i jinak. Pobýval zde Mistr Jan Hus těsně před svým odjezdem na koncil do Kostnice. V období třicetileté války byl hrad notně vypleněn a poničen bavorskými a saskými vojsky. Posléze byl opraven, ale už nesloužil jako panské sídlo.
Největší ránu ale dostal v roce 1783, kdy do něj uhodil blesk, vyhořel a zůstaly z něj pouhé rozvaliny. Památkáři se ale zasadili o to, aby byl hrad dobře zachovalý pro návštěvníky. Není se co divit, že díky svým zajímavým a unikátním architektonickým prvkům láká nejednoho slavného filmaře i mnohé turisty.
Prohlídková trasa vás vtáhne do atmosféry z doby Václava IV., do krásného gotického slohu. Seznámíte se s úžasnými architektonickými skvosty, originálností i „nepochopitelnou“ složitostí. Návštěvníci se také mohou pokochat obrazem Jana Husa.
Hrad nemá otevřeno každý den. Otevírá se obvykle na začátku března, ale datum se může měnit podle počasí. V zimním období, kdy bývají schodiště namrzlá, je hrad zavřený. Přesné termíny otevření se uvádí na oficiálních stránkách hradu Krakovec.
Dospělí zaplatí vstupné 90 Kč, děti a senioři 60 Kč a držitelé karet ZTP/P nebo děti do šesti let mají vstup zdarma.
