Pod názvem Děvín, který je odvozen od staročeského označení pro dívku, existuje u nás hned několik vrchů a zřícenin. Jeden Děvín se nachází v okrese Česká Lípa ve správním území obce Hamr na Jezeře, druhý je spíše známý pod názvem Děvičky a najdeme jej na jižní Moravě na vrchu Děvín, který je nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů. Aby toho nebylo málo, hrad Děvín, nebo spíše Devín, mají také na Slovensku, kde tvoří významnou součást bratislavských dějin. Pojďme si představit tyto hrady a jejich historii, mohou být totiž skvělými tipy pro vaše výlety.
Děvín u Hamru na Jezeře
Tento bývalý hrad se nachází na vrcholu stejnojmenného kopce Děvín v Ralské pahorkatině v okrese Česká Lípa. Děvín, nejspíše založen v roce 1250 rodem Markvarticů, byl na základě dochovaných písemných záznamů ve 13. století součástí majetku panovníka Přemysla Otakara II. a úkolem opevnění bylo chránit obchodní cestu do Lužice.
Majitelé hradu se napříč časem rychle střídali. Hrad měl dobré opevnění a dobu husitských válek přestál bez úhony. Ani později nebyl dobyt. Zničit Děvín se podařilo až Švédům v době třicetileté války. Tehdy už hrad chátral a po svém zboření již nebyl nikdy obnoven. Zůstal uváděn jako zpustlý a obyvatelé okolních vesnic jej postupně začali rozebírat na stavební materiál. Později byla také v podzemí hradu byla objevena tzv. Děvínská štola, kde se těžila železná ruda pro zdejší pece.
Děvín se těšil zájmů mnoha literátů a váže se k němu hned několik pověstí. Týkají se velmi hluboké studny, o které napsal Bohuslav Balbín, jinou pověst o zlém rytíři, který vyděsil chalupníka z Osečné, zaznamenala v povídce Lamač a jeho dítě Karolína Světlá. Další pověst se zase týkala tajné podzemní chodby do 6 km vzdálené Osečné.
Hrad Děvičky v Pavlovských vrších
Děvičky, Děvín, Dívčí hrady. Tímto názvem bývá označována zřícenina gotického hradu nacházející se na Děvíně, nejvyšším vrcholu Pavlovských vrchů na jižní Moravě. Podle pověsti název hradu souvisí se třemi skalními útesy, jež jsou ztotožňovány se třemi zkamenělými dívkami. Pověstí existuje hned několik, podle jedné jde o tatarskou princeznu a její dvě družky, podle jiné zase o tři dcery pána hradu, nebo také tři zámecké dcery zakleté svojí vlastní matkou. Traduje se, že za tichých nocí lze v okolí těchto skal slyšet tichý nářek.
Hrad pochází ze 13. století. Původní stavba byla údajně dřevěná, hrad byl pak přestavován nejspíše ve 14. století. K dalším velkým přestavbám došlo v 16. století, kdy byl majitelem panství Zikmund z Ditrichštejna. Byla rovněž přistavěna renesanční bašta. V době třicetileté války byly Děvičky obsazeny švédskými vojsky a hrad byl po odchodu švédské posádky vypleněn a zapálen. Ditrichštejnové sice sídlo opravili, avšak nadále využívali spíše již jako strážní pevnost. Až do 19. století, kdy úplně zchátral, sloužil hrad jako strážnice k hlášení požárů.
V současné době probíhá záchrana této zříceniny a shánějí se dotace na záchranné a opravné práce, které by dle plánu měly trvat až do roku 2028.
Děvín na Slovensku u Bratislavy
Pod názvem Devín existuje také velmi významný slovenský hrad s pestrou historií, který se tyčí na skále nad soutokem řek Dunaje a Moravy, nad hlavním městem Slovenska, Bratislavou. Místní oblast se také pojí s existencí dávného hradiště z keltské doby a hrad byl svědkem slávy i pádu Velké Moravy, prvního slovanského státního útvaru na území Slovenska. Zároveň byl důležitou součástí několika významných pohraničních pevností Uherského království. Patří tak mezi nejstarší a nejdůležitější hrady na Slovensku.
Nejstarší osídlení Devína se datuje do období mladší doby kamenné (asi 5000 až 4000 př. n. l.). V areálu hradu se nacházelo pohřebiště lidu mohylové kultury z období starší a mladší doby bronzové. Archeologické nálezy ale pocházejí spíše z pozdější doby. Významný byl například nález základů velkomoravského kostela z druhé poloviny 9. století. S dějinami Devína bývá také spojováno jméno velkomoravského knížete Rostislava (846–870).
Později vznikl gotický hrad, o němž jsou první dochované písemné zmínky ze 13. století. Nejprve byl majetkem uherské koruny, následně významného šlechtického rodu Garay pocházejícího z dnešního Chorvatska. Připadl i Štěpánu Báthorymu. V této době docházelo k různým opravám a přístavbám, vznikla i bašta zvaná Jeptiška, která je opředena mnoha pověstmi. Hrad dále vlastnili Pálffyové, kteří však na hradě přímo nesídlili.
V roce 1809 však Devín vyhodilo do vzduchu napoleonské vojsko a hrad, který následně jen chátral, se již nepodařilo zachránit.
Slovenský Devín jako důležité národní místo
Až na počátku 20. století začal být Devín považován za důležité národní místo Slováků. Ve 20. století se začaly rozšiřovat různé archeologické výzkumy místa a byla zde snaha o obnovení významu Devína a oživení jeho historie. Národní kulturní památkou byl Devín vyhlášen v roce 1961.
Každoročně v létě se na hradě pořádá Festival šermu, hudby, tance a řemesel, a to od roku 2004. Návštěvníci mohou absolvovat prohlídku části hradu, kde zrovna neprobíhají archeologické práce. Přes léto je kromě pondělí otevřeno od 10 až do 18 hodin. Prohlédnout si lze základy kostela z 9. století a část jeskyně s mnoha zajímavými historickými expozicemi,
Zdroje: wikipedie, kudyznudy.cz, hrady.cz, turistika.cz, visitbratislava.com, Památky Čech, Moravy a Slezska: Pavel Juřík
3 fotky 
