Hrad Český Šternberk představuje bohatou historii rodu Šternberků. Natáčela se zde i pohádka Anděl Páně

Ve Středočeském kraji v oblasti řeky Sázavy nedaleko Benešova se nachází velmi oblíbené město a stejnojmenný hrad – Český Šternberk. Tento městys rozkládající se v zákrutu řeky Sázavy i přilehlý hrad postavený jižně na levém břehu řeky jsou vyhledávaným cílem turistů. Jaká je historie hradu obývaného významným rodem Šternberků a co dnes svým návštěvníkům nabízí? Zároveň také představíme tipy na výlety v okolí.

Hrad dobyl Jiří z Poděbrad, Švédové se snažili marně

Původní obec vznikla již ve 13. století jako podhradí hradního sídla. První písemná zmínka pochází z roku 1242, později byl Český Šternberk povýšen na město. Nejprve stál v této oblasti na skalnatém ostrohu nad řekou hrad, který byl později přestavěn na zámek. Hrad založil v roce 1241 Zdeslav z Divišova, přičemž název sídla byl odvozen od německého názvu zlaté osmicípé hvězdy erbu (Stern=hvězda; Berg=hora). Další majitelé hradu se pak již nazývali ze Šternberka. Šlechtický rod Šternberků je velmi významným rodem v české historii a měl ve svých řadách mnoho zajímavých osobností.

V 15. století hrad změnil majitele, byli jím Holičtí ze Šternberka. V roce 1467 hrad dobylo vojsko krále Jiřího z Poděbrad kvůli tomu, že se jeho tehdejší majitel zúčastnil odboje proti králi. Jinak dobře opevněný hrad byl tehdy poškozen a Šternberkům navrácen až v roce 1479, a to již panovníkem Vladislavem Jagellonským. Hrad byl několikrát opravován a přestavován, po obléhání královským vojskem v roce 1467 vznikla také jižní předsunutá bašta, později nazývaná Hladomorna. Nikdo v ní však nikdy hladem nezemřel.

Během třicetileté války dobře opevněný hrad nikdy nebyl dobyt, ale Švédové řádili v okolí hradu, kde loupili, přepadávali a vraždili místní obyvatele, z nichž mnoho nezbylo. V 17. století pak probíhala rozsáhlá přestavba hradu, na níž pracoval také známý italský štukatér Carlo Brentano. V roce 1751 byl pak dostavěna dolní část hradu při ohradní zdi.

Vlastenec a svobodný zednář pomohl založit muzeum

Významným majitelem hradu byl později hrabě Kašpar ze Šternberka (1761–1838), vynikající přírodovědec a svobodný zednář i blízký přítel J. W. Goetheho, s nímž si vyměňoval korespondenci. Právě Kašpar se zasloužil o rozvoj Vlasteneckého muzea Království českého a zajistil též financování a povolení pro vydávání časopisu Českého muzea. Základem muzea se staly jeho četné sbírky nerostů, zkamenělin a rostlin. Byl to také vlastenec, milovník české historie a propagátor českého jazyka. Do svého deníku si v roce 1829 poznamenal: „Význam a štěstí národa spočívá v jeho inteligenci, v poznání minulosti a v morálních zásadách.“

Rod Šternberků pak hrad Český Šternberk vlastnili až do roku 1948, kdy byl státem zabaven. Velké štěstí měl poslední majitel hradu Jiří Sternberg (1888–1965), který se stal kastelánem ve svém vlastním hradu a kterému se podařilo zachránit mnoho původních cenných historických předmětů. V 19. století byl hrad již neobývaný a pustý, teprve Jiří Sternberg se znovu zasloužil o jeho oživení a nové zařízení místností. Na počátku 20. století zámek zmodernizoval a zařídil nový vodovod a elektrické osvětlení.

V roce 1992 byl hrad v restituci navrácen potomku původních majitelů, a to Zdeňku Sternbergovi. Dnes mají Sternbergové ve svém sídle několik soukromých místnosti, jinak je ale celý hrad veřejně přístupný.

Bohaté zámecké expozice a rodokmen Šternberků

Hrad Český Šternberk nabízí jednu základní prohlídkovou trasu na 50 minut, která umožňuje prohlídku 15 bohatě zařízených místností, které jsou ve druhém patře a vede k nim 150 schodů. Největší je rytířský sál, kde si prohlédnete bohatou raně barokní štukovou výzdobu s erby rodu Šternberků a nástěnné portréty vojevůdců z období třicetileté války, portrét českého krále Jiřího z Poděbrad, který si vzal Kunhutu ze Šternberka. Jeden z pokojů zdobí strom rodokmenu s portréty členů rodu Šternberků.

Dále menší salóny, například růžový salonek (Budoár) se štukovou výzdobou Carla Brentana, žlutý salon, knihovnu s 2500 kusy cenných svazků a velkou jídelnu, která dnes slouží jako rodinná galerie, snídaňový salón s nábytkem ve stylu holandského květinového baroka, místnost, kde je vystaven orientální nábytek, kuřácký salon, lovecký sál, kapli svatého Šebestiána, která byla založena Václavem Jiřím Holickým ze Šternberka, pracovnu posledního majitele Jiřího Sternberga nebo též pokoje věnovaného Kašparu Šternberkovi.

Prohlídku obohacuje unikátní sbírka grafických listů z období třicetileté války, která obsahuje 545 kusů a patří mezi největší monotematické sbírky v Evropě. Zvlášť je přístupná věž nazvaná Hladomorna s vyhlídkovou plošinou na kopci zvaném Vražda, která poskytuje výhled na celé širé okolí.

Procházka po panství a prohlídka pro děti s klíčnicí

Mezi speciální prohlídky pak patří komentovaná vycházka okolím hradu, která zájemce seznamuje s dějinami panství a hradní architektury. Prohlídka obsahuje povídání o obranné věži, v níž byla v roce 1923 zřízena kaple svatého Jiří, procházka vede přes kopec zvaný Vražda, prohlédnete si také barokní sochy, které zde byly postaveny již v 18. století.

Jedná se o sochy sv. Františka Xaverského, sv. Prokopa, patrona Posázaví, a sv. Vendelína, uctívaného kdysi selským lidem, jež nechal v letech 1776–1779 vytvořit z labského pískovce Michal Čejka z Olbramovic. Procházka je dlouhá asi 4 km a není přístupná pro kočárky a osoby s omezenou pohyblivostí. Průvodce si bere skupinku v počtu od 10 do 25 osob, ideálně však děti až od deseti let. Pro děti od 5 do 10 letu je tu totiž pak vhodnější prohlídka s klíčnicí po zámku.

Dovnitř zámku nesmí pejsci, děti do 10 let mohou pouze v doprovodu rodičů, nesmí se fotografovat a na zámku se také nepořádají žádné svatební obřady. Zámek je otevřen od dubna do října. Zajímavostí je, že se zde natáčela známá pohádka Jiřího Stracha Anděl Páně z roku 2005.

Tipy na výlety v okolí

Pokud si chcete udělat pěkný výlet v okolí, určitě byste neměli vynechat legendární vrch Blaník spojený s pověstí o blanických rytířích, kteří přijedou zachránit český národ v době největší nouze. Z okolních zámku stojí za návštěvu zámek Jemniště, Konopiště, Kácov nebo Zruč nad Sázavou.

Konopiště – věhlasný zámek, který vás provede životem arcivévody Františka Ferdinanda d’Este

Vystoupat můžete na rozhledny Špulka či Babka nebo si třeba prohlédnout huť František Sázava pojmenovanou po zakladateli místní sklárny Františku Kavalírovi. Cennou památkou je také Sázavský klášter. Za návštěvu stojí i hvězdárna v Ondřejově, projít si s dětmi můžete i Naučnou stezku rytíře Kryštofa Jana Šice, která je dlouhá 6,5 km a spojuje Český Šternberk s Divišovem.

Zdroje: wikipedie, navylet.cz, hradceskysternberk.cz