Holice byly rodiště dr. Emila Holuba. Cestovatel tam má dnes zajímavé pamětní muzeum

Malé město u Pardubic zvané Holice památkami zrovna nekypí. Ta hlavní nechť však je inspirací všem dobrodruhům, co se nebojí exotických výprav. Není to totiž nic menšího než expozice ze sbírky samotného Emila Holuba. Udělejme si malé okénko jak do možností výletu po Holicích a okolí, tak i do života tohoto cestopisce. Na místě se pak dozvíte více (nejen) o Holubovi a cestování v 19. století.

Jaké mají Holice historii? Zdá se, že velmi ohnivou…

Vítejte v Holicích. Náměstí, nádraží, základní občanská vybavenost. Může se zdát, že město není moc zvláštní ani historicky – jeho oficiální web má jiný názor, i když z dějin uvádí jen základní fakta. Osídlování oblasti začalo ve 13. století, Holice jsou doložené až v roce 1336 jakožto Ekleinsdorf. Patřily tehdy do územního celku, který spravoval Jan Lucemburský. V polovině 14. století obec získává rod Šternberků. Na konci 15. století získává Ekleinsdorf/Holice status městečka a zprošťuje se povinnosti roboty. Dalším pánem je tu významný politik Vilém z Pernštejna.

V 17. století se tudy prohnala pohroma, když městečko vypálili Švédi. Aby toho nebylo málo, v letech 1679 a 1680 hořelo ještě dvakrát. Holice přišly o mlýn i o pivovar. Kromě toho byly důležitou částí místní ekonomiky trhy, například ale nejen s přízí. Další katastrofou bylo vypálení pruským vojskem v roce 1758. Sbor dobrovolných hasičů vznikl až v roce 1875. Tou dobou tudy také začala vést železnice. Hasiči se bohužel mohli činit i potom. Ve 30. letech 20. století se tu odehrála série několika desítek žhářských útoků na draze pojištěné budovy. Detektiv Jan Mrvík, jenž případy vyšetřoval, o nich napsal knihu Žháři.

Holice jsou oficiálně městem od roku 1931. O svůj status se zasloužily počtem obyvatel i ekonomickým a jiným rozvojem. Pyšní se svými zvláštnostmi, angažují se ve své prezentaci a hrají důležitou roli jako bydliště i spádové město.

Teď tedy k tomu Holubovi a k místům, které přespolního určitě zaujmou. Nebyl to zdaleka jediný významný rodák. Holice jsou také hrdé na své výtvarníky: sochaře a malíře Karla Malicha, sochaře Josefa Malejovského či tvůrce originálních keramických mozaik Františka Juračku. Z Holic jsou také sportovci, herci a další osobnosti. Pro náš cestovatelský web je však nejvíce relevantní právě onen významný český cestovatel po Africe.

Dr. Emil Holub, největší rodák z Holic

Narodil se zde 7. října 1847 a chodil tu na základní školu, než se rodina odstěhovala. Touhu podniknout exotickou výpravu měl Holub už po tom, co jako dítě četl dílo skotského světoběžníka Davida Livingstonea. Mladý Emil vystudoval na přání otce lékaře medicínu v Praze, i když se více zajímal o archeologii, zoologii a botaniku. Na studiích poznal svého přítele Vojtěcha Náprstka – budoucího cestovatele a spisovatele i humanistického aktivistu, ale zároveň svého mecenáše.

Díky Náprstkově podpoře nechal Emil Holub v roce 1872 za sebou rodinu i veřejnosti dlouho neznámou snoubenku Bertu Novákovou a odjel do Anglie, odkud pokračoval lodí do Kapského města. Strávil tam sedm let, kdy pracoval jako lékař. Během toho podnikl tři daleké výpravy do afrického vnitrozemí. Během nich detailně popsal jak kulturu různých domorodých národů, tak také místní přírodu. Také nasbíral spoustu věcí. Už jen artefakty z té první expedice musel při odesílání Náprstkovi nechat zabalit do až dvaceti beden! „Highlightem” z tohoto období pro něj nejspíše bylo, že na vlastní oči spatřil Viktoriiny vodopády. Také však zažil tragickou havárii lodi v peřejích řeky Zambezi, kde přišel o veslaře i deník a sbírku.

Foto: Viktoriiny vodopády. Krása, která bere dech

Objevitelské cesty Emila Holuba měly smrtící komplikace

Po návratu do Rakousko-Uherska Holub vydává svůj úspěšný cestopis, pořádá přednášky a výstavy. S sebou má bečuánskou dívku, jíž říká Bella. Blíže je mu však asistentka Rosa Hof neboli Růžena. Začíná pro něj pracovat ve věku čtrnácti let a zjevně se k němu má. Na naléhání otce si ji Holub v jejích osmnácti vzal – on sám měl už skoro 36 let.

Druhou velkou africkou cestu podpořila císařská rodina i veřejnost. Emil Holub při ní vrací Bellu na její kontinent a má s sebou jako věrnou společníky svou mladou manželku a šest mužů. Cílem je začít opět v Kapském městě, ale dojít napříč Afrikou až do Káhiry. Afričané ho však tentokrát přijímají vlažně, tahají z něj různé poplatky. Situace je nepříjemná, i když Růžena prý umí dobře vyjednávat. Silný hřeb do rakve projektu opět zarazí řeka Zambezi, u níž cestovatelé onemocní malárií: dva zemřou, jeden se vrací domů. Pak se Holub stává prvním bělochem, co navštívil kmen Mašukulumbů – ti však byli agresivní. Výprava přichází o dalšího společníka i o skoro všechny věci, díky puškám si aspoň zachrání životy. Dalšího člena výpravy pak potrhá levhart a Holubovi opět chytí nějakou vážnou nemoc. Cesta končí.

Emil Holub i tak přivezl sbírku předmětů a spoustu poznatků, čímž přispěl vědě. Jeho výstavy však tentokrát byly prodělečné. Některé věci proto rozprodal. Zemřel 21. února 1902 na rakovinu a zbytek jeho africké sbírky Růžena, ač žili ve Vídni, věnovala jeho rodným Holicím.

Hlavní atrakce v Holicích: Muzeum Emila Holuba

Africké muzeum dr. Emila Holuba se nachází v centru města. Plnou vstupenku do muzea pořídíte ani ne za stovku a jeho prohlídka vám zabere přibližně hodinu času. Součástí prohlídky je zhlédnutí desetiminutového dokumentu. Pro skupiny nad 15 osob je k dispozici komentovaná prohlídka s průvodcem.

V expozici jsou hlavně osobní věci z Holubovy sbírky, ale nejen to. Čekají vás tam také interaktivní prvky jako dotekové obrazovky a tajemné skříňky, a samozřejmě nějaké to počtení. Velmi vzácným exponátem je vycpaný lev jménem Princ, Holubův někdejší dobrý kamarád. Vychovával jej od lvíčete na svém prvním africkém pobytu a chtěl si ho vzít s sebou do Evropy. Nebohý Princ se však otrávil čpavkem z vlastních výkalů, když byl Holub na výzkumném výletě v buši a jeho sluhové se báli lví klec vyčistit. Do Vídně tedy putovala jen lví kůže.

Holubovo muzeum se také věnuje dalším cestovatelům po Africe. Můžete si tu například prohlédnout trabant, kterým kontinent projezdila výprava Dana Přibáně. Je tedy vidět, že muzeum, ač historický monument založený v roce 1966, jde s dobou nejen metodami prezentace exponátů, ale také se širším odkazem Emila Holuba.

Další zajímavosti Holic – akce, moderna a církevní památky

Co se týče dalších historických památek, naproti muzea si například můžete prohlédnout společensky i architektonicky významnou sokolovnu. Je postavená v modernistickém stylu. Dalším skvostem moderní architektury je Zemánkova vila. Tato budova na Masarykově náměstí, dnes plná komerčních prostor, byla domovem a pracovištěm lékaře Čeňka Zemánka. Autorem návrhu byl architekt Otakar Novotný, budova vznikla v roce 1911. V roce 2021 byla nabídnuta k prodeji.

Každé město má samozřejmě kostel, a výjimkou nejsou ani Holice. Farnost koná bohoslužby v moc pěkném žlutém barokním chrámu sv. Martina. Vznikl v první polovině 18. století místo zbořeného dřevěného, tudíž nenese známky starších architektonických slohů. U kostela se nachází také kaple Jana Nepomuckého a socha panny Marie. Býval tu hřbitov, ale zrušili ho v 19. století. Současný holický hřbitov leží na jižním okraji městské zástavby a vedle něj je také menší hřbitov židovský.

Pro pořádání různých událostí mají Holice kulturní dům, kam se lidé chodí dívat nejen na výstavy či divadelní představení. Svou tradici mají v Holicích dále také radioamatéři a motorkáři. V sousedních Poběžovicích se konají pravidelně motokrosové závody.

Existují dva Žumberky a dvoje Nové Hrady. Jak si je nesplést a který Žumberk navštívít raději?

Kam se vydat v okolí Holic? Trasy a body zájmu

Z Holic se můžete vydat na pěknou procházku. Oblíbenou lokalitou je Podlesí a Kamenec směrem na Poběžovice. Od informačního střediska se sem pěší turista dostane naučnou stezkou Viselce, na níž se leccos dozví. Dva rybníky mají písčité pláže a skýtají koupání a vodní sporty, nechybí občerstvení a autokemp. Dále na sever se dostanete do lesa, kterým můžete dojít například k arboretu ve Vysokém Chvojně. U něj se nachází obora s pozorovatelnou.

To byl jeden příklad, ne však jediný. Předkládáme malý seznam, který třeba někoho zaujme a navnadí. Některá místa jsou co by kamenem dohodil, jiná jsou v dobré vzdálenosti na dojezd autem.

• Staročeské muzeum Trusnov
• zřícenina zámku Neulust – dnes vyhlídka s lavičkami
• Podorlický skanzen
• Třebechovické muzeum betlémů
• Pardubický zámek
• barokní areál Vraclav

Nejsou Holice jako Holice. Olomouc je však také pěkná

Holice jsou téměř nezaměnitelné. Stejně se jmenuje pouze bývalá osada Holice na Moravě, která je dnes nejrozlehlejší městskou částí Olomouce. Má tam adresu mnoho podniků a bydlí tam spousta lidí, turisticky však patří k méně zajímavým částem města. Kdyby se někdo ošklivě přepočítal a dorazil do špatných Holic, ať se vydá raději do historického centra Olomouce nebo na Svatý Kopeček. Následující odkaz vám může pomoct.

Co navštívit v Olomouci? Doporučujeme hrad a dalších 6 míst

Zdroje:

Mapy.cz, Holice.eu, Africké muzeum dr. Emila Holuba, Wikipedia, Zemánkova vila