Karviná? Černé uhlí a důlním průmyslem poznamenaná krajina. A přesto tam jezdí stovky turistů na zámek. Ono je to totiž složitější. Dnešní město Karviná vzniklo až ve 20. století z několika sousedících, různě starých a různě zaměřených území. Díky tomu má několik tváří a mnoho co nabídnout jak obyvatelům, tak i návštěvníkům.
Jakou má nejstarší část města a zámek Fryštát historii?
O Karviné historie začíná mluvit až mnohem později. Nejcennější historickou památkovou zónou se myslí čtvrtě Fryštát a Darkov. Původní město Fryštát bylo významné obchodní centrum na trase mezi Slezskem a Uhrami, a taktéž jedno z nejstarších měst Českého Slezska. Na břehu Olše stával Starý Fryštát už v raném 10. století a získal po jednom století městská práva. Nový Fryštát založil v roce 1290 jen o kousek vedle kníže Měšek z rodu Piastovců, zakladatel těšínské větve rodu.
V novém Fryštátě vznikl gotický hrad, z velké části dřevěný. Stavba nejspíše začala kolem roku 1288 a součástí hradu byla kaple, obytná kamenno-dřevěná knížecí budova i další důležité prvky. Jan Lucemburský a polský kníže Kazimír uzavřeli v raném 14. století lenní smlouvu o připojení Těšínska ke Koruně České (situace se ale časem zkomplikovala a Češi a Poláci se o oblast hádají dodnes). Tento dokument v roce 1386 nabyl notářského ověření právě ve Fryštátě.
Polský hrad Krzyztopor je obestřen tajemstvím. Prý tam mizejí lidé…
Fryštát byl důležité město, ale knížata zde nejdříve trvale nepobývala. V roce 1431 se sem nastěhovala Evženie Mazovská, která hrad získala jako věnné léno. Pak patřil Fryštát Boleslavu II. a jeho vdově Anně. V roce 1511, za Kazimíra II., vyhořela dřevěná budova a vznikl tu renesanční zámek. Kazimír také nechal postavit mnoho významných budov ve městě. V 15. a 16. století měl Fryštát svůj největší blahobyt a vzkvět. Jeho poslední dědic Bedřich Kazimír se však tak vyžíval v luxusu, že panství zadlužil a musel je prodat. Součástí jeho nákladných akcí byla výstavba dalšího zámku v nedalekém Ráji.
Novým majitelem byl hejtman Václav Cikán ze Slupska. Staral se o rozvoj města, ne však zámku. V 17. století poničila město nejen třicetiletá válka, ale také požár. Rod Cikánů se v roce 1637 odstěhoval, neboť to byli protestanti. V následujících dekádách i stoletích se zámek neustále prodával znovu a znovu, přičemž více a více chátral.
Historický Fryštát a dělnická Karviná: Těžba uhlí přitáhla nové obyvatele
V roce 1792 získal panství u Fryštátu rod Larisch-Mönnichů a udržel si je až do znárodnění po 2. světové válce. Larischové zámek konečně zrekonstruovali, a po té době to musela být opravdu radikální oprava. Sídlo přitom získalo empírovou podobu. Vznikl tu také velký anglický park. Koncem 19. století se rod přestěhoval na nový zámek Solca, postavený nedaleko. Fryštátský zámek se stále používal například k reprezentačním účelům – v raném 20. století zde uvítali několik tehdejších celebrit.
Solca stála v sousední vesnici zvané Karvín – od karwa, nářečního slova pro krávu. Ve druhé polovině 18. století tam zjistili přítomnost černého uhlí v podzemí. To zvedlo vesnici ekonomické výnosy i populaci. V raném 20. století byla obec, zvaná v té době Karvinná, významná pro celou monarchii. Ke Karviné dnes samozřejmě patří i mnoho jiných čtvrtí. V sousedním Darkově v rámci rozšiřování těžby našli prameny jodobromové vody. Nato vznikly u Karviné lázně, jež dodnes neztratily na významu. Ráj jsme zmiňovali – také to byla vesnice a za posledního zdejšího Piastovce tam vyrostl zámek.
V roce 1939 Němci spojili Staré město neboli bývalý Starý Fryštát, Nový Fryštát neboli Fryštát, Darkov, Ráj a Karvinnou. Vznikl tak celek Karwin-Freistadt, výhodně lázeňský, havířský i schopný řádné samosprávy. Po 2. světové válce se germánský název Fryštát (Freistadt = „svobodné město“) nelíbil, dokonce jej zakázali. Na celý komplex přešel název Karviná (s jedním N). Komunistická vláda dala postavit sídliště Nové město. Ve staré Karvinné – dnes Karviná-Doly – už byla krajina hodně zničená a poddolovaná, proto zbourali zámek Solca i mnoho dalších staveb. K městu dnes patří také čtvrtě Hranice a Mizerov.
Jak dnes vypadá zámek Fryštát – otevírací doba a úvod do expozice
Po zabavení zámku v něm nějakou dobu sídlilo ředitelství Ostravsko-karvinských dolů. Správa socialistického státu se na budově dost podepsala. Po OKD tam sídlil Městský národní výbor, původní mobiliář po Larischích se rozprodal, rozdal a rozkradl. Od 90. let je zámek historickou památkou. Interiéry v jeho expozici reprezentují celkem autenticky bydlení novověké šlechty Karvinska. Jsou poskládané z některých navrácených artefaktů, ale také ze zachráněného inventáře dnes již neexistujících zámků Solca a Ráj.
Zámek disponuje dvěma trvalými prohlídkovými okruhy, každý trvá zhruba hodinu a je především ukázkou interiérů. Třetí okruh se chystá – v roce 2023 se zde má otevřít expozice Národní galerie v Praze. Do té doby byla v prostorách výstava Rudolf II. ožívá. Při speciálních příležitostech jsou i prohlídky sousedícího kostela Povýšení sv. Kříže. Nezávisle se dá navštívit výstavní síň. Hlavní sezónu má Fryštát od počátku dubna do konce října. Komentované prohlídky začínají každou půlhodinu.
Ve svém rozhlehlém parku má zámek Fryštát restauraci, letní kino i další zajímavé objekty. Ozdobou je Larischův altán se sloupy přivezenými ze staré hrobky rodu, a také kašna opodál. Dále je park vybavený dětským hřištěm a zookoutkem s daňky a pávy. Také můžete využít na přilehlé vodní ploše (ani zdaleka však největší v Karviné) lodičky, které se půjčují na snadno přístupném ostrůvku. Je tam i workoutové hřiště. Areál se bere spíše jako městský park než zámecká zahrada, je snadno přístupný.
Další cennosti v Karviné: Památky hlavně v historickém jádru
Zámek Fryštát Karviné bezesporu přihrává mnoho návštěvníků z okolí. Není to však zdaleka jediná pamětihodnost historického Fryštátu ani celé Karviné. Zámku sousedí Masarykovo náměstí, středisko historické památkové zóny. Kolem něj stojí několik oficiálních domů včetně staré radnice a budovy knihovny. Moderní atrakcí je nedaleký moderní pivovar s minimuzeem.
Celkem nedaleko se rozkládá čtvrť či část Karviná-Darkov. Organizace u nás patří ke špicce. Probíhají tam procedury ke zlepšení stavu ve věcech pohybových, oběhových, nervových, ale také kožních či gynekologických. Lázně nabízejí i wellness služby. Turisté se mohou projít po lázeňském parku, prohlédnout si kašnu, sochy a kapli sv. Anny.
Přilehlé části prvotního sloučeného karvinského dvouměstí již jsou na památku trochu chudší. Dominantou Ráje byl zámek zbořený ve 2. polovině 20. století. Prohlédnout si však můžete kapli a sochu Jana Nepomuckého. Ani Staré Město už bohužel není tak staré – ostatně památky z něj jsou spíše záležitostí archeologie.
Paskov a jeho okolí jsou proslulé těžbou uhlí. Mají však také zámek, pivovar a pár atraktivních zákoutí!
Procházkové části Karviné – co navštívit mimo centrum?
Dva z kostelů města se nacházejí v centru Karviné. Šikmý kostel mimo centrum je však pravděpodobně nejzajímavější. Je to barokní chrám sv. Petra z Alkantary, jehož stavbu zřídil František Wilhelm Larisch. Uvnitř je nejcennějším artefaktem křtitelnice z 15. století. Když vám informuji, že kostel stojí v části Karviná-Doly, bývalé poddolované Karvinné, důvod zešikmení je rázem jasný. Úklon budovy je o 6,8°, ale díky úpravám proběhlým v 90. letech kostelu nehrozí zřícení. Na Dolech je k vidění také památník obětí důlní katastrofy v roce 1924 a hřbitov vojáků Rudé armády.
Město, jak se dá čekat disponuje několika parky, lesoparky, a také urbánnějšími příležitostem k pohybu, jako je sportovní centrum a podobně. V části Karviná-Mizerov je to lesopark Dubina, v Ráji Bažantnice. Toho, kdo chce opravdu do lesa, může přilákat periferní kus zeleně v rájské části Karviné – Černý les. Ten pokrývá výběžek u polské hranice. Nečekejte kdovíjakou divočinu, ale les to je a nachází se tam studánka. Naprosto originální technickou památku je bývalá vodárenská věž v Karviné-Hranicích, ve které jsou v současnosti byty.
Jaké se konají v Karviné akce pro děti a dospělé?
V příslušných časech roku mívá Karviná jarmarky či jiné obvyklé zábavy a slavnosti, často spjaté s tradičními svátky. Příznivci něčeho trochu tvrdšího si mohou v létě užít například festival Karviná Rocks. Významná je také reBarbora – hudební festival konaný u bývalého karvinského dolu Barbora. Velkým plusem je snaha jeho organizátorů o ekologickou udržitelnost, proto se nemusíte bát, že budete šlapat po jednorázových kelímcích.
Velkou část kulturního dění centrálně zařizuje Městský dům kultury Karviná – divadlo, besedy, výstavy… Více se o dění ve městě můžete dozvědět na zpravodajském portálu Karviná ŽIJE. Vycházejí tam různé informace o plánované kultuře, sportu a dalších věcech. Stránka však v poslední době funguje pouze na facebookové platformě. Kdo nemá facebook, může najít některé aktuality na obecném oficiálním webu města.
Neopomeňme ani akce na zámku! Bývají tam například speciální příležitosti prohlídek, někdy se slevami, nebo další zážitky. Na zámek občas přijede divadlo, v parku se konají kočárové projížďky zámeckým areálem. V budoucnu se mají začít dokonce pořádat prohlídky zámku s tajemnými postavami.
Zdroje:
Mapy.cz, MěstoKarviná.eu, Karviná.cz, Zámek Fryštát, Wikipedia, Městský dům kultury Karviná, Lázně Darkov
České noviny (2022): Festival reBarbora v Karviné chce být prvním trvale udržitelným festivalem v ČR
R. Lindner: Fryštát – Slezské Hradčany
4 fotky 
