Historická Jemnice je významná nejen výrobou čaje. Víte, co je Běh o barchan?
Rhiana Horovská
7. 8. 2023
Město Jemnice u Třebíče na jihu Vysočiny proslulo tradiční velkovýrobou čajů. Co dalšího o něm víme? Jedná se o středověké město s pár velmi cennými památkami. Jednou je například nehmotné dědictví oblíbené slavnosti, která se dostala i na prestižní seznam ministerstva kultury. Po objevování historického bohatství se v Jemnici můžete zchladit na populárním přírodním koupališti, relaxovat v parku či vyrazit do kopců…
Jakou má město Jemnice historii?
Osídlení na místě existuje souvisle už od pravěku, někdy v 11. století lze hovořit o Slovanech. Vznik vesnice jako takové se odvíjí od hornictví. I samotný název s tím souvisí: původně zněl „Jamnice“, tedy místo s jámami. Čtvrti, kde doly byly, se dodnes říká Podolí. Těžilo se tu železo, stříbro a olovo. První písemný doklad o Jemnici je z roku 1227, kdy osada patřila k panství hradu Bítova. Jemnice byla knížecím a pak (když se monarchie stala dědičně královskou) královským městečkem.
Během 13. století se centrum osídlení přesunulo z Podolí tam, kde je teď. Za Přemysla Otakara II. začala stavba hradu a opevnění, dokončili ji za Jana Lucemburského. Ve 14. století se některým měšťanům díky stříbrnému dolu opravdu dařilo a nakupovali si sami své pozemky. V Jemnici byla také mincovna. Za husitských válek město zůstalo stát bez poskrvny, protestanské živly se nedostaly přes hradby. V roce 1428 Jemnici za to, jak pěkně odolávala, král Albrecht II. vydal listinu na potvrzení městských práv. O pět let později ji však z ekonomických důvodů zastavil Janu Bítovskému z Lichtenburka.
Úroveň města šla trochu dolů, ale ta pravá tragédie nastala roku 1468, kdy se proniknutí za hradby podařilo uherskému vojsku. To už se o Jemnici staral Janův dědic Půta. Ten se zasadil nejen o obnovu města, ale i o založení kláštera. Po jeho smrti přešla vazalská práva na Václava z Ludanic, pak Václavovy syny, po nich Arkleba z Boskovic a pak Jana z Pernštejna. Další zdejší pán, Jindřich Meziříčský z Lomnice, už měl Jemnici jako soukromý dědičný majetek – císař Ferdinand jí totiž v roce 1530 zrušil královský status. Obyvatelům se Jindřich nelíbil a v 50. letech mu dokonce oblehli hrad. Spory trvaly několik dekád. Nejen že byla přísná robota, ale Meziříčský navíc zrušil klášter a zavedl do města luteránskou církev.
Zámek Moravské Budějovice vznikl přestavbou měšťanských domů. Dnes v něm sídlí muzem
Kdy vznikl v Jemnici zámek a co se s ním stalo
Tas Meziříčský, Jindřichův syn, dal celý dosavadní hrad přestavět do renesančního slohu na mnohem okázalejší zámek. U měšťanů nebyl Tas o moc oblíbenější než jeho otec, chyběly jim úřední výsady královského města. Rudolf II. jim vyhověl a potvrdil jim je, ale nakonec stejně získal více moci nad městem jeho majitel.
Po Tasově smrti získává Jemnici stavovský direktor Jindřich Zahrádecký. Ten se kupodivu vyhnul trestům za povstání odprošením císaře. Jeho děti však panství nezdědily ne kvůli konfiskaci, jak tomu v těchto dobách bylo, ale z ekonomických důvodů. Ze zámku se mohl těšit Fridrich Jankovský z Vlašimi, pak jeho potomci. V raném 18. století Jemnice vyhořela a prohnala se jí morová epidemie. Co se týče zámku, posledním Jankovským tu byla Marie Leopoldina. Přes ni panství připadlo jejímu manželu Jindřichovu z Daunu. Tento rod vlastnil Jemnici 60 let, během kterých na zámku provedl barokní renovaci a založil tu zámecký park.
Později se ke zdejším stylům a slohům přidal také empír. Ten byl módní v 19. století, kdy zde panovali a přebývali hrabata Stadion-Warthausen-Thannhausen. Jan Filip Stadion je významný i tím, že nemalou částkou přispěl k výstavbě českého Národního muzea.
Po Stadionech získává Jemnici hraběnka von Trautmannsdorf a pak poslední majitelé, markrabata Pallaviciniové. Interiéry i fasáda si prošly poslední změnou stylu, a to rokokovou. Muselo to tu být jistě velmi honosné. Dnes však je zámek pouhým starým domem, i když stále na pohled působí majestátně. Po konfiskaci v roce 1945 připadl objekt armádě. Ministerstvo nařídilo mobiliář roztřídit, něco šlo do Prahy, něco na jiné zámky a mnoho předmětů se vydražilo. Zámek využívalo až do 90. let dělostřelectvo, od té doby je to majetek města. Střídaly se tu plány objekt využívat a prodat, v současnosti se postupně rekonstruuje.
Historické památky Jemnice – náměstí, hradby a kostely
Nejstarší památkou je v celé Jemnici kostel sv. Jakuba Většího na Podolí. Ten je mnohem novější jako celek, ale jeho věž zbyla z rotundy, která zde nejspíše stála už někdy v 11. století. Ze středověku se dochovala také malá část hradeb jako bašta jižně od náměstí. Na Dolní bráně můžete vidět zavěšenou ženskou sošku z kamene. Tajemné dílo známé jako „Kamenná panna“ se datuje podle vzhledu materiálu i samotného vyobrazení do 13. století. Objeveno bylo po dlouhé době zapomnění až v roce 1801, takže nevíme, jestli soška je nějaké pohanské bohyně, donátorky místního kostela nebo koho.
I po tom, co vzniklo středověké centrum Jemnice a význam Podolí trochu opadl, zůstával podolský kostel místem bohoslužeb. Nový chrám si na dnešním náměstí Svobody tehdejší obyvatelé postavili až ve 14. století a dali ho zasvětit sv. Stanislavovi. Třetí jemnický kostel je z 15. století a najdete jej mimo centrum u bývalého kláštera.
Ještě než se ho vydáte obhlédnout, navštivte v centru Jemnice muzeum. Jedná se o pobočku většího Muzea Vysočiny v Třebíči a najdete v ní naučnou expozici na tři témata. Tím prvním je samozřejmě bohatá historie Jemnice. Druhou nezbytnou součástí města je firma Jemča, jejíž sortiment seženete nedaleko v informačním centru. I o této čajové společnosti se v muzeu ledacos dočtete. Třetí téma je unikátní tradice slavnosti jménem Barchan. Co to vlastně je?
Barchan v Jemnici = akce s několikasetletou tradicí
V půlce června se odehrává unikátní tradice města Jemnice: Barchan pojmenovaný po barchetu, typu tkaného textilu. Nejstarší písemný pramen, který o něm hovoří, pochází z roku 1713, takže jde o velmi staré dědictví. Událost se inspirovala středověkou pověstí: Jan Lucemburský na Moravě vojensky pomáhal místním proti loupeživým rytířům a manželka Eliška na něj čekala v Jemnici. Jak se mu daří, jí sdělil postupně na čtyřech dopisech, které jí poslal. Hlavní součástí slavnosti jsou proto čtyři poslové a závod mezi nimi. Je možné, že pověst nemá reálný základ a že tradice vznikla jinak, ale už po staletí neoddělitelně patří k městu.
Jelikož měla tehdy celá Evropa, tudíž i Jemnice, kulturu v souladu s náboženstvím, součástí barchanového veselení byla i pouť. Tato tradice funguje dodnes a v neděli ráno se chodí ke kostelu sv. Víta, ale pozornost lidé věnují hlavně té světské části. V Jemnici lze v této době zažít Běh o barchan čtyř poslů, ale také průvod, dobové jarmarky, hudební a taneční veselí a tak dále. Zpravidla také přijíždí „král Jan“ a děkuje měšťanům.
Zeleň města Jemnice: pohádková stezka, koupání i rozhledna
Sice se nedostanete na zámek Jemnice, zámecký park však navštívit můžete. Zmínky o zahradě pocházejí ze 17. století a o sto let později ji dal významně upravit hrabě Daun. Park je dnes veřejným prostranstvím se dvěma rybníky, kde si můžete zahrát discgolf či vzít děti na houpačky. Z jedné strany parku se příhodně nachází městské autobusové nádraží, na opačnou stranu je to pár kroků z vlakového nádraží. Vlakem se však do Jemnice dostanete jen o víkendech, koleje jsou historická památka – jediný hotový úsek z tratě, ze které pak sešlo. V zámecké zahradě se konají občas akce, například historická událost Jemnická bitva.
Za sokolovnou a psychiatrickou léčebnou se rozkládá Arboretum Jemnice. Parčík s botanickou sbírkou založil bývalý ředitel místní lesnické školy. Kolem arboreta se můžete vydat po zelené turistické značce do městského lesa. Ten pokrývá soubor kopců, z nichž nejvyšší je Inženýrský kopec (602 m. n. m.).
Na jihozápadním cípu této zalesněné plochy má Jemnice biotop s přírodními bazény. Místní si tu užívají čistou vodu, tobogán a dle recenzí také dobré občerstvení a udržované, správně fungující sociální zařízení.
K procházkám se nabízí také Panenská, osada kousek dále patřící také pod Jemnici. Stezka pro děti s podtitulem „putování malého človíčete“ je dlouhá 4 kilometry a má 11 zastávek. Dětem přináší ponaučení i zábavné úkoly s pracovní brožurkou. Když vyplněný list pak odevzdáte ve městě v informačním centru, dostanete odměnu. U stezky jsou také dvě rozhledny U Sovy a Pod Lesem a rybník s druhým naučným okruhem jménem Hastrmanova ekostezka.
Kam dále v okolí Jemnice? Výlety a procházky
Jemnice a okolí charakterizuje poměrně rovný terén s poli a zalesněnými pahorky. Po takové krajině lze jezdit na kole či motorce, určitě však svým cestám rádi dáte nějaký cíl. Proto jako vždy doplníme článek pár tipy:
- zámek Police
- vesnická památková zóna Plačovice
- zámek Staré Hobzí
- rotunda sv. Václava ve Štěpkově
- expozice Petra Mladoně
- vesnická památková rezervace Dešov
- zámek Moravské Budějovice
- hrad Bítov
- zřícenina Cornštejn
- vodní nádrž Vranov
Nejromantičtější moravský hrad Cornštejn nabízí spoustu akcí. Má i svou Bílou paní
Zdroje:
Mapy.cz, Město Jemnice, Barchan.cz, Pohádková Panenská, Muzeum Vysočiny