Zdroj: Shutterstock
![]()
Chystáte se na dovolenou v Turecku? Zvažte, zda se celé dny válet na pláži, nebo jestli také navštívit historické skvosty této země. Především máme na mysli chrám Hagia Sofia, jeden z největších pokladů světové architektury. Navíc když si nyní přenádherný interiér můžete prohlédnout bezplatně. Svá omezení to však má – z chrámu je od loňska veřejná mešita.
Co je Hagia Sofia: Popis nejslavnější byzantské stavby
Hagia Sofia (výslovnost podle středověké řečtiny „haija sofia” nebo turecky „ajasofia”) je jeden z nejslavnějších chrámů světa. V překladu názvu se jí také říká Chrám Boží moudrosti. Pochází z 6. století a až do 16. století byla největší katedrálou i uzavřeným prostorem na světě. Základní budova má půdorys o rozměrech 80 x 71 metrů a kolem ní jsou navíc ještě přistavěné další části stavby.
Budova už od pohledu nese prvky kultury spojené s islámem, například minarety. Původně jde však o dílo byzantské architektury. Tyto dva styly si v mnohém odporují. Pravoslavné chrámy jsou například bohatě zdobeny ikonami včetně obrazů Krista. Islám nejen zakazuje malovat Alláha či proroka Mohameda, ale také v náboženském umění vůbec nepracuje s lidskými portréty. Mozaiky svatých muslimové v době svého vlivu naštěstí pouze zakryli.
Ne nadarmo zaujala Hagia Sofia UNESCO (jakožto i jiné instituce). Na seznam dědictví UNESCO chrám právem patří, a to nejen pro svou velikost a zevnějšek, ale také díky neuvěřitelně vyzdobenému vnitřku, kterému musíme v článku věnovat celý zvláštní oddíl. Chrám stoprocentně patří k místům v Turecku, která musíte vidět.
Proč navštívit Hagia Sofii? Interiér vás omráčí!
U chrámu Hagia Sofia zajímavosti najdeme v architektuře i v historii. Začněme tedy tím, co můžeme vidět na vlastní oči. Po zhlédnutí majestátní mešito-katedrály, podél které člověk ujde cca 200 metrů (!), se přesouváme dovnitř. A tam se teprve skrývá ta pravá magie dávného umění.
Jednou z vnějších dominant je velká kupole, pod kterou se rozkládá neméně obdivuhodný sál. Nahoře v hlavním dómu, i ve vedlejších, uvidíte bohatou výzdobu stěn spolu s četnými okénky, kudy vniká světlo. Uvnitř je obrovský prostor, jelikož nosné sloupy stavaři chytře ukryli. Klenba tudíž vypadá, jako by se vznášela!
Podlaha je mramorová, pochází ze stejné doby jako chrám samotný a mnozí autoři historických pramenů ji přirovnávají k rozbouřenému moři nebo k řece.
Ďábel tkví v detailech: Zajímavé drobnosti v Hagia Sofii
Centrální část horního patra sloužila císařovně a její družině. Na ochozu se nacházejí některé z nejcennějších mozaik vůbec. Také zde před stovkami let někteří návštěvníci zanechali graffiti. Inu, lidstvo je očividně pořád stejné. Jedná se o dva vikinské runové nápisy. Nejsou úplně čitelné, ale nejspíše znamenají něco jako „Halfdan tu byl” a “Árni”.
V chrámu je také zázračný sloup, který podle lidových báchorek léčí neduhy. Nachází se v severovýchodní části a od 13. století je neustále vlhký. Proto se mu říká „potící se” nebo „plačící” sloup.
Významnou součástí budovy je také například Císařská brána. Tou mohl chodit pouze císař. Oblouk nad ní zdobí mozaika Krista s císařem Lvem VI. Zmínku věnujeme také Mramorovým dveřím, jejichž poloviny prý mají symbolizovat nebe a peklo.
Hagia Sofia, jak už jsme zmínili, je plná mozaik. K nejvýznamnějším patří například mozaika císařovny Zoe, mozaika madony nad apsidou na východním konci, mozaika císaře Alexandra a další.
Jakou má Hagia Sofia historii?
I před postavením chrámu Hagia Sofia Konstantinopol patřila mezi nejdůležitější body na mapě Evropy. Na místě nejdříve stálo starořecké město Byzantion. Konstantinopol zde vznikla v roce 324. Nové město bylo hotové v roce 330.
Chrám Hagia Sofia byl zbudován na místě, kde se předtím vystřídaly dva starší kostely. Císař Justinián si zkrátka řekl, že je čas na něco většího. Najal architekty Anthémia z Trallu a Isidora z Millétu, kteří přišli s nejodvážnějším plánem své doby. Chrám císař a konstantinopolský patriarcha inaugurovali v roce 537. V padesátých letech onoho století přišla zemětřesení, která shodila klenbu. Isidorův synovec ji poté přebudoval tak, že už vydržela dodnes.
Hagia Sofia Istanbul zdobí i dnes. Oko příchozího však upoutají minarety, které s byzantskou kulturou souvisí jen pramálo. Přestavba na mešitu začala v roce 1453, kdy město dobyli Turci. Oficiálně se chrám stal mešitou, když nad ní sultán pronesl páteční modlitbu. Minarety přibyly na konci století.
V roce 1935, se vznikem Turecké republiky, vůdce Atatürk chrám sekularizoval, tedy zbavil náboženského statu. Stalo se z něj muzeum. Vyobrazení svatých, která do mešity nepatří, zaměstnanci odkryli. Budova se otevřela návštěvám bez rozdílu vyznání.
Od léta 2020 je z Hagia Sofie mešita. Co se změnilo pro turisty?
Na začátku sloužila Hagia Sofia náboženství pravoslavnému, pak islámu, a pak na nějakou chvíli žádnému. A teď V posledních letech se v Turecku semlel lecjaký nepokoj, který vzal některým cizincům chuť tuto zemi navštívit. Optimisté se však aspoň mohou těšit na bezplatnou návštěvu chrámu Hagia Sofia. Novinky z loňska přinesly významnou zprávu. Budova bude opět muslimským chrámem.
Plánujete-li návštěvu Hagia Sofie, připravte se na následující:
- Vstupovat může kdokoliv, během modliteb však turisté musejí čekat venku.
- Původní podlaha vyvolávající iluzi vodní hladiny byla zakryta kobercem. Před vstupem si vyzujte boty.
- Do chrámu mohou vstupovat lidé všech pohlaví. Je však třeba mít zahalené nohy, paže, a v případě žen také hlavu. Pokrývku hlavu si můžete půjčit u vchodu.
- Uvnitř platí covidová opatření, tedy roušky a rozestupy. Turecká vláda toto případně změní v závislosti na pandemické situaci.
- Mozaiky svatých a dalších postav jsou zakryté. V návštevní době by měly být pro turisty odkrývány.
- Komentované prohlídky jsou stále možné.
- Vzhledem k tomu, že se jedná o chrám, nemůže se za návštěvu vyžadovat vstupné. Krásy chrámu Hagia Sofia tedy uvidíte zadarmo.
Ohodnoťte tento článek:
