Falklandy/Malvíny proslavila hlavně válka. Turistům však také nabízejí překrásnou přírodu

Máte zájem o netradiční dovolenou? Zkuste Falklandy neboli Malvíny! Ostrovy na konci světa v jihoamerickém Atlantiku nabízejí kilometry a kilometry subpolární pustiny. Můžete tu provozovat turistiku, fotit a pozorovat tučňáky i jinou faunu. Také však bude mít možnost navštívit četné památníky zdejší vojenské historie či malebné kostelíky. Falklandy mají svéráznou krajinu a jejich návštěva je zážitek na celý život.

Jakou mají Falklandy historii?

Jedná se o ostrovy blízko Patagonii a Ohňové zemi. Než souostroví proslavila válka o Malvíny, jednalo se o málo známou a nehostinnou oblast, kde se nechtělo žít ani domorodcům. Zatímco Ohňová země a Patagonie měly odnepaměti své původní kmeny a národy, sem před Evropany nepřiplul nikdo. Objev měl nastat už někdy v 16. století, ale neví se, kdo to byl a ve kterém roce. První konkrétní mořeplavec, který zde stanul a kousek zmapoval, byl Angličan John Strong až v roce 1690.

Osídlování pak začalo až v roce 1764, kdy vzniklo francouzské městečko Port Louis. Na jiném ostrově Britové o dva roky později založili Port Egmont. Po pár letech Francouzi nechali své nároky na souostroví Španělům. Ti našli za pár desítkami kilometrů pobřežních zátok kolonii Britů a první zdejší územní spor byl na světě. K válce ale nedošlo. V 70. letech 18. století se Britové z ostrovů stáhli. Zůstal tam španělský vězeňský tábor a pár rybářů, z jejichž přítomnosti je patrné, že patagonská expanze pastevectví se už tehdy dostala i na Malvíny. Nebyli tu však trvalí obyvatelé a dokonce i dovezený dobytek tu časem zdivočel.

Tento stav trval i v raném 19. století, kdy se zde pohybovali jen španělsky mluvící rybáři, pastevci a lovci tuleňů či jiných zvířat. Argentinský obchodník Luis Vernet sem připlul nejen kvůli zvěři a dobytku, ale také založit první pořádnou osadu. Povolení se mu přitom povedlo získat jak od argentinských úřadů tak i od britských. Svůj revír si pak hlídal a zakazoval lovecké aktivity výpravám z jiných zemí. Na to pak v roce 1831 reagoval velitel námořnictva USA Silas Duncan, který Vernetovu osadu napadl a správu ostrova násilím vyvrátil.

V této době se na ostrovech zastavil také slavný biolog Charles Darwin, který plul kolem pobřeží Ameriky na lodi Beagle. Ve svém deníku popsal Falklandy jako nejtišší místo, kde kdy byl. Trochu tu studoval i tučňáky, ale jeho návštěva těchto ostrovů není tak velkolepá jako jeho výzkum na Galapágách.

Galapágy, ostrovy unikátních zvířat. Co sem láká turisty a jak taková dovolená vypadá?

Na Falklandech bitvy probíhaly i předtím, největší však byly ty poslední

V roce 1832 připluli Britové a na zbylých či čerstvě znovu nasazených argentinských úřednících si vojensky znovu vymohli vlastnictví Falklandských ostrovů. Nárok si totiž oficiálně zavedli předem na celou tu dobu, co tam nebyli, jen si ho jaksi nemohli de facto udržovat. Teď po návratu začali Britové i přes argentinské protesty a nepokoje teprve kolonizovat. Založili Port Jackson, ze kterého je dnes hlavní město ostrovů s názvem Stanley, a ustanovili tu pasteveckou komunitu složenou hlavně z lidí skotského původu.

Falklandská příroda neměla pro Brity moc valné ekonomické využití co do zdrojů neživých či živých. Založili si tu na pobřeží stanici a opravnu lodí proplouvajících okolo, výkup lodních vraků, později se také povedlo přivézt dobře prospívající a výhodné ovčí plemeno Cheviot. V 80. letech 19. století už mělo souostroví vlastní nezávislou ekonomiku.

Argentinci si však nenechali líbit, že o ně přišli. Následkem narůstajícího napětí prezident Juan Perón v 60. letech vyhlásil, že si jeho země hodlá Malvíny přivlastnit. OSN se rozhodla ostrovy „dekolonizovat“ a v další listině žádala po obou stranách sporu, aby jej řešily mírovou cestou. V roce 1971 padlo rozhodnutí přenechat ostrovy Argentině, hrálo jí do karet i to, že pro Británii bylo zrovna ekonomicky náročné se o území starat. Anglicky mluvící obyvatelé však byli proti a jednání se dlouho komplikovalo a protahovalo.

Argentina v dubnu 1982 ztratila trpělivost a najela vojenskou cestou nejen sem, ale také na méně obydlené Jižní Sandwichovy ostrovy pár stovek kilometrů dál na východ. Generál Leopoldo Galtieri tak nejen vyslyšel volání občanů, ale také jim dal nové „divadlo“, aby je tolik netrápil režim a ekonomika tam na argentinské pevnině. Tak začala válka o Falklandy, která trvala 10 týdnů. Britská strana s přehledem zvítězila. Zatímco přišla o 250 mužů a dalších 777 bylo raněno, na stranách Argentiny jsou tato čísla zhruba 650 a 1000.

Kudy se dostat na Falklandy a jak se tam žije?

Celkově mají dnes Falklandy počet obyvatel kolem 3000, to je jako běžná česká vesnice. Místní mluví hlavně britskou angličtinou, jsou mezi nimi evropsky vypadající lidé i Indové a jiní, ale žijí tu také Argentinci a jiní latinos. Kultura tomu odpovídá, setkáte se tu s britskými zvyklostmi, ale také s argentinskými prvky, jako je způsob pastevectví či pití matéčka z tradičních nádobek. Lidé tu musí být houževnatí a tráví hodně času v přírodě, ani město tu úplně nevypadá jako město ale jako přístavní vesnička.

Hlavní město Port Stanley leží úplně na východě East Falkland, východního ze dvou hlavních ostrovů. Ve městě žije asi 2500 lidí, na zbytku ostrova dalších 300. West Falkland je téměř pustý kromě 200 obyvatel podél pobřeží.

Není moc časté, že by Středoevropané cestovali na Falklandy. Zájezdy tady od nás ale existují. Pořádají je společnosti orientované antarktickým směrem, často je jejich součástí také návštěva Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů. Čekejte třítýdenní expedici s cenou kolem dvou, tří, čtyř set tisíc.

Pokud se chcete dostat po vlastní ose pouze na Falklandy, může to vyjít mnohem levněji. Společnost LATAM vozí cestující letadly z Chile. Z Argentiny je bohužel těžší se tam dostat kvůli politickému přesvědčení Argentinců a následnému bojkotu kontaktů s ostrovy. Pro nás Evropany existuje aerospoj z Anglie, který stojí cca 1000 liber. Chcete-li si najít na Falklandy letenky tady od nás, vyhodí vám vyhledávač spoje přes Chile s nejlevnějšími letenkami za 25 tisíc Kč.

Nejhůře přístupná místa na světě. Kde si opravdu odpočinete od lidí?

Falklandy = ostrovy ovcí, tučňáků a kachen

Chcete-li strávit na Falklandech dovolenou, vystačíte si s pasem jako do Británie, nemusíte si složitě vystavovat víza. Potom, co přistanete na letišti ve Stanley, tam však po cizokrajných hostech chtějí potvrzení bookingu ubytování. Penzionů a hotelů zjevně není moc, takže je třeba se objednat ještě před cestou.

Co si vzít s sebou na Falklandy? Měnu seženete až tam, mají totiž speciální libry, které platí jenom tam. Hlavní bude dobré outdoorové vybavení. Největší bohatství ostrovů, jež návštěvníka zaujme, totiž je příroda. Chcete-li si Falklandy užít naplno, tak se budete muset hodně nachodit a najezdit. A ono zde často prší. Veřejná doprava tu moc není, mezi západním a východním ostrovem jezdí trajekt, jinak mají obyvatelé auta. Můžete zkusit jet stopem.

Kvůli vlivu oceánu mají Falklandy roční počasí a podnebí dosti vlhké. Sice se nacházejí blízko jižnímu polárnímu kruhu, ale sněží tam málo. Většinou prší – a to dost. Možná je tu povinné ubytování právě proto, aby někdo v tom dešti neprochladl a nedostal zápal plic…? Žerty stranou, s tímto počítejte. Teploty jsou nejnižší v červenci, kdy dosahují mírně pod nulu, naštěstí ne na velké mrazy.

Pobyt venku však stojí za to. Uvidíte krásné písečné pláže, až vám bude líto, že je na koupání zima, ploché travnaté pláně s pasoucím se dobytkem, ale i pár kopců. Nejvyšší hora Mount Usborne má pouhých 705 metrů nad mořem a výstup na ni si užijete. Velkou atrakcí jsou tučňáci, kteří na ostrovech žijí. Kromě toho se setkáte také s desítkami druhů dalších vodních ptáků včetně endemické kachyně krátkokřídlé a střízlíka Cobbova. Ze savců uvidíte na pobřeží rypouše a tuleně, v moři se dá občas pozorovat kytovce. Na pevninu si lidé přivezli hlavně ovce, ale také zajíce, potkany, kočky a lišky.

Památky na Falklandech: Válka je všudypřítomná

Ostrovům říká „Malvíny“ Argentina a „Falklandy“ Anglie a zbytek Británie. Vzhledem k tomu, kdo vyhrál válku, je oficiální název Falkland Islands, takže používáme převážně tento název. Konflikt se na místních obyvatelích velmi podepsal a stal se takříkajíc součástí jejich identity. Proto s ním souvisí i většina hodnotných míst a monumentů na ostrovech. Určitě se tam zajděte podívat, pokud se na místě někdy ocitnete. Konkrétně:

• Falkland Islands Museum = obecné muzeum kultury, dějin i přírody
• 1982 Liberation Memorial
• Totem Pole u letiště = sloup s ukazateli k městům, odkud byli britští vojáci
• argentinský vojenský hřbitov – střed ostrova East Falkland
• britský vojenský hřbitov – severozápad ostrova East Falkland

Existuje tu však spousta dalších člověkem vytvořených staveb a zajímavých míst, na která se rádi podíváte:

• Christ Church Cathedral
• Whalebone Arch
• St Mary Catholic Church
• Tabernacle Free Church
• vládní budova
• maják Pembroke
• muzeum Britannia House
• vrak Lady Elizabeth
• Antarctic Monument – památce 29 průzkumníků, co zemřeli na Antarktidě
• venkovní model Sluneční soustavy
• stanleyská palírna
• prodejny suvenýrů

Zdroje:

Google Maps, FalklandIslands.com, Trip Advisor, Atlas Obscura, Bubo.sk, Kiwi.com, SkyScanner, Phil Stone: Charles Darwin In The Falkland Islands