Do Třeboně za historií rybníkářství, renesančním palácem o do slatinných lázní
Petr Gorás
4. 10. 2022
Přímo mezi proslulými jihočeskými rybníky se nachází malé město Třeboň. Jde o vskutku vytříbené město, které po „tříbení“ dostalo i svůj název. Hned poblíž rybníka Svět zde stojí stejnojmenný zámek Třeboň i historické centrum, město proslulo také svými lázněmi a unikátní mokřadní přírodou v okolí. Co navštívit v Třeboni?
Jak se Třeboň stala rájem rybářů
Prvního velkého rozvoje se Třeboň dočkala za Rožmberků ve 14. století, kdy byste zde mezi bažinami již nalezli mohutné městské opevnění s vodním příkopem a menší kamenný hrádek. To všechno Třeboni pomohlo přečkat historické bouře století následujícího, kdy České země pohltily vyčerpávající husitské války. Všem útokům Třeboň odolala a brzy nato se z ní začalo stávat to, čím je dnes – totiž jakousi rybníkářskou velmocí.
Rybníky v okolí vznikaly v průběhu 15. a 16. století. Proslulý rybník Svět v těsné blízkosti města tvořil součást opevnění a speciálně kvůli němu se i pár zdí a domů strhávalo. Jeho budování však provázely jisté obtíže se stavbou hráze, pročež původně nesl název Nevděk. V té době zároveň vznikl i zámek a renesanční radnice. Byl to zlatý věk města, až dokud v 17. století nepřišly pohromy třicetileté války – dobyvatelé nechali toto nedobyvatelné město jednoduše vyhladovět, velká část města vyhořela a velká část obyvatel vymřela na mor. Následně město získal rod Schwarzenbergů, který dal město zpět do pořádku a působil zde až do 20. století.
Zřícenina Landštejn je románská památka, která v hradní studni ukrývala dělové koule
Zámek Třeboň – poslední sídlo Rožmberků ukrývá i alchymistickou laboratoř
Díky vlastnictví bohatých rodů (Rožmberkové, Švamberkové a Schwarzenbergové) se třeboňský zámek rozrostl z původního malého hrádku na skutečně obrovský renesanční palác se stovkou místností. Z velké části zůstal dodnes renesanční po posledních Rožmberských vlastnících, konkrétně po Petrovi Vokovi. Ten kvůli dluhům prodal významný a poněkud okázalý Český Krumlov, a z Třeboně učinil poslední sídlo nejbohatšího českého rodu. Po své smrti roku 1611 už totiž neměl žádného následníka.
V renesančním slohu se nám do dnešních dní nezachovaly jen renesanční fasády s charakteristickými sgrafity, ale i velká část interiérů, které jsou hlavní chloubou zámku. Provede vás jimi první prohlídkový okruh. Petr Vok byl poměrně vzdělanou renesanční osobou, takže po sobě kromě výjimečně zaplněné knihovny zanechal i podivuhodnou sbírku všemožných artefaktů. Jedná se například o výdobytky tehdejší vědy, jako jsou kompasy, hodiny, dalekohledy, hvězdný glóbus, ale i o poněkud banálnější věci jako dobové hračky a makety staveb. Petr Vok také na zámku hostil mnohé zahraniční alchymisty, což připomíná rekonstrukce dobové alchymistické dílny se speciálními pecemi a baňkami.
Schwarzenbergové v Třeboni
Později za Schwarzenbergů se zámek Třeboň dočkal ještě menších barokních dostaveb, a především pak zámecký park anglického typu. Pozoruhodná je také zvláštní kašna, jejímuž středu vévodí sousoší čtyř useknutých hlav Turků, kterým havran trhá vlasy – symbol dobytí Rábu obléhaného Turky hrabětem Adolfem roku 1598.
Schwarzenbergové Třeboň obývali až do 20. století, z kteréžto doby pochází zařízení jejich místností na zámku. V rámci druhého prohlídkového okruhu zámku si tak můžete prohlédnout salóny šlechticů nebo také sbírku domorodých zbraní a artefaktů z Afriky. Poslední šlechtický správce zámku JUDr. Adolf Schwarzenberg totiž se svou chotí trávil každý rok dovolenou v Keni.
Proč navštívit horu Kleť: Nejstarší rozhledna skýtá výhled až do Alp
Dům Štěpánka Netolického, stavitele rybníků
Rybníkář Josef Štěpánek Netolický vstoupil na přelomu 15. a 16. století do služeb Rožemberků, aby proměnil třeboňskou krajinu v rybníky. Postavil mnoho velkých i malých rybníků, ba dokonce i část opevnění Třeboně, jeho největším a nejoceňovanějším dílem však dodnes zůstává 45 km dlouhá Zlatá stoka, která všechny ty rybníky propojuje. Bydlel na třeboňském náměstí v renesančním domě, který zde dnes patří mezi ty nejstarší dochované.
Dnes v tomto domě můžete navštívit muzeum rybníkářství, které se Netolického osobě a dílu věnuje. Stálá expozice je pojata z velké části interaktivně a rozhodně zaujme i malé děti. Už na samotném nádvoří renesančního domu například naleznete funkční model Zlaté stoky, ve kterém můžete systémem kanálků a výpustí napouštět rybniční soustavu. Součástí expozice je pak i krátký film o tomto veledíle.
Slatinné lázně Třeboň
V Třeboni se nachází jedny z mála slatinných lázní u nás. Slatiny jsou jisté druhy mokřadů či rašelinišť, které jsou bohaté na minerály a živiny, a na Třeboňsku se nachází jedno z jejích největších nalezišť u nás. Třeboňská slatina bohatá na pyrit a markazit se pročištěná a zahřátá používá zejména při léčení poruch pohybového ústrojí. Ačkoli se zde lázeňství provozovalo již od středověku, po několika odmlkách se nová historie zdejšího lázeňství začala psát až v roce 1883. Tehdy zde totiž zdejší učitel Václav Hucek otevřel první novodobé lázně, motivován nemocí vlastní dcery. Podle ní se dodnes fungující lázeňský dům jmenuje Bertiny lázně, později zde přibyl i druhý dům Aurora.
Výlety po unikátní krajině mokřadů
Z Třeboně lze také vyrazit na zajímavé výlety do okolí. Věděli jste, že Třeboňsko má status chráněné krajinné oblasti? Jedná se o rozlehlou oblast v Třeboňské pánvi, která se rozpíná od severního komplexu rybníků nad Třeboní až po jižní hranice s Rakouskem. Ačkoli byla značná část Třeboňska kultivovaná člověkem k rybníkářství i zemědělství, zachovaly se i rozmanité původní biotopy. Především jde o mokřadní krajinu plnou rašelinišť, meandrů řeky Lužnice a lesů. Spolu s velice mírným podnebím díky nízké nadmořské výšce zde žije mnoho unikátních rostlin a živočichů, obzvláště pak ptactva. Celá oblast je protkaná sítí turistických, cykloturistických i naučných stezek, které vás touto na české poměry unikátní krajinou, provedou. Ubytovat se lze v jednom z mnoha kempů v oblasti.
Zdroje: zamek-trebon.cz, trebonsko.cz, dumstepankanetolickeho.cz, trebonsko.nature.cz, itrebon.cz