Do Přerova za J. A. Komenským i za lovci mamutů

Přerov se nachází v jihovýchodní části Olomouckého kraje i Hanáckého regionu. Počtem obyvatel přesahuje 40 000 a i přes svůj průmyslový charakter si město zachovalo své historické centrum i okrasný park z roku 1904.  Svého času zde pobýval Jan Amos Komenský, jehož odkaz je tu nadále velice živý.  Co v Přerově nevynechat?

Po stopách pravěkých lovců

Ačkoli má Přerov ve svém městském znaku černého zubra (hádejte odkud pochází pivovar Zubr), takovým polooficiálním maskotem města se stal i mamut. Na Přerovsku se totiž našlo výjimečně mnoho mamutích kostí. Lovci mamutů zde sídlili někdy v době před 20 až 30 tisíci lety. V severní části města můžete navštívit Památník lovců mamutů v Předmostí s pavilonem, kde jsou vystaveny nalezené kosti mamutů i dalších pravěkých zvířat. Některé z kostí dokonce ještě nesou stopy pazourku, jak byla zvířata porcována. V blízké budoucnosti by měl v areálu vzniknout Mamutov, jakýsi naučně-zábavní park, který se bude do hloubky věnovat pravěké historii.

Nachází se zde také infocentrum, kde si lze domluvit průvodce nebo třeba vzít mapy tras. Především nedaleko odsud pak začíná naučná stezka. Trasa značená modrobílými značkami je dlouhá 7,8 km a celkem osahuje 9 zastávek s informačními tabulemi. Seznámíte se s dávným pravěkým osídlením a dostanete se i na pěkné vyhlídky po dnešní hanácké krajině.

Zámek Chateau Heralec: Jeden z nejkrásnějších romantických zámků v Čechách

Střípky a zajímavosti z historie města

Název města „Přerov“ znamenal v praslovanštině příkop, tůň, či stojatou vodu obecně. Patrně zde bude souvislost s řekou Bečvou a bývalým hradem, který nad ní stál a strážil brod. Raná historie Přerova se pojí již s Přemyslovci, kdy Přemysl Otakar II. povýšil Přerov roku 1256 na královské město. Velkou historickou stopu tu ale poději zanechaly i slavné rody Žerotínů a především Pernštejnů – od nich ostatně pochází i zubří hlava s houžví v nozdrách ve znaku města.

Už kolem roku 1840 se Přerov dostává díky nové železniční trati z Vídně do Olomouce (tzv. Ferdinandova dráha či „Ferdinandka“) do popředí zájmu a rychle se rozrůstá. Ještě větší boom obyvatel přichází později za komunismu, když se zde zakládalo mnoho průmyslových podniků. Charakter průmyslového města si Přerov uchovává i dnes.

Do historie se město zapsalo především datem 1. května 1945 při událostech známých jako Přerovské povstání. Jednalo se o první ozbrojené povstání českých obyvatel proti nacistickým okupantům. Přerované nabyli mylnou informaci, že Němci již kapitulovali. Ve spontánním nadšení vyvěšovali československé vlajky, obsadili radnici a začali odzbrojovat německé vojáky. Osvobozenecké armády však ještě byly příliš daleko, a tak se překvapení nacisté obratem chopili zpět moci a došlo k hromadným výslechům a popravám. Brzy nato se však další taková povstání roznesla po celé republice.

Zámek Přerov

V centru Přerova se přímo nad řekou Bečvou vypíná přerovský zámek. Původně se jednalo o hrad z 11. století, který byl pak ke konci 15. století přestavěn Pernštejny na zámek. O další renesanční přestavbu se pak na začátku 17. století postarali Žerotínové a od té doby už se podoba zámku (i přilehlého náměstí) zásadně neměnila. Za první republiky zámek připadnul městu a po rozsáhlých rekonstrukcích zde bylo založeno muzeum. To se dnes věnuje především životu a odkazu Jana Amose Komenského, který v Přerově studoval a později zde působil v rámci Jednoty bratrské.

Hrad Helfštýn po 40 let tradičně vítá kováře. Nyní je nově zrekonstruován

Učit se, učit se, učit se!

V Komenského muzeu zaujmou především expozice znázorňující školní třídy z různých historických období: z doby samotného Komenského, z Rakousko-Uherska, z první republiky, a nakonec i z 50. let, kde na vás z portrétů nad tabulí shlíží Gottwald se Stalinem a zdi učebny jsou zaplněny spoustou propagandistických hesel i s oním slavným Leninovým citátem.

Muzeum se pak věnuje i dalším aspektům Komenského života, stejně jako slavnému přerovskému rodákovi Janu Blahoslavovi, jenž do češtiny přeložil Nový zákon. A nakonec nechybí ani expozice věnovaná archeologii na Přerovsku (lovci mamutů) i výstava znázorňující život a tradice Hanáků. Celkem 23 figurín v hanáckých krojích ukazuje lidové obyčeje od jara až do zimy, hanáckou svatbu i tradiční přerovský modrotisk.

Městská památková zóna Přerov

Historická část města se nachází v okolí Horního náměstí, kterému dominuje přerovský zámek. Historicky se jednalo o kopec obehnaný městskými hradbami, přičemž velká část tohoto kamenného opevnění se zde nachází dodnes. Uvnitř tohoto opevnění pak najdete dlouhé řady měšťanských domů s podloubími z dob renesance.

Hned v „podhradí“ u řeky Bečvy si pak můžete prohlédnout zajímavě koncipovaný Památník Jednoty bratrské v Přerově z roku 2016.  Původně se na tomto místě nacházelo volné prostranství, kde město chtělo postavit parkoviště. Při začátku stavby zde však byly objeveny zachovalé základy původní bratrské modlitebny a školy, kde se kdysi zdržoval i sám Komenský. Přerov moudře ustoupil od původních plánů na parkoviště, vypsal architektonickou soutěž a výsledkem je velice zajímavé dílo, které rozhodně stojí za navštívení. Už z dálky přitáhne vaši pozornost velkým latinským nápisem OMNES OMNIA OMNIO – Komenského didaktická zásada všechno všem všestranně.

Městský park z roku 1904

Pokud z historické zóny přejdete přes řeku Bečvu, můžete dojít do krásného parku Michalov s květnou promenádou a fontánou, který roku 1904 navrhnul architekt František Thomayer. Později zde přibyl i hudební pavilon, skleníky, dětské hřiště a svého času to byla „chlouba Přerova“. Od 30. let však park začal upadat, a především za dob normalizace došlo k jeho totální devastaci. Po sto letech se jej však Přerov naštěstí rozhodl rozsáhle, leč citlivě regenerovat a park se tak stal znovu perlou města. Obnovena byla dokonce i původní zahradní restaurace, kde se můžete při návštěvě Přerova občerstvit.

A pokud máte rádi spíše divočejší neupravenou přírodu, nedaleko parku se nachází Národní přírodní rezervace Žebračka. Převážně listnatým lesem vás provede naučná stezka dlouhá 12 km, která vás na 18 informačních panelech seznámí s celým ekosystémem místní přírody.

Zdroje: prerov.eu, mamutov.eu, prerovmuzeum.cz, archiweb.cz, článek o parku z časopisu Inspirace č. 2/2005