Co nabízí město Žirovnice: Výstavy květin, pivovarnictví i tradičního knoflíkářství

Navštívili jste už zámek Žirovnice? Program kulturních akcí i stálé expozice jsou z velké části spjaty s historií tohoto místa. Zámecký areál je proto přitažlivou destinací pro jednodenní výlety. A když budete mít těch výstav a kultury dost, můžete se vydat na pohodovou procházku mezi poli a rybníky.

Kde leží Žirovnice a kdy vznikla?

Žirovnice se nachází mezi městy Pelhřimov a Jindřichův Hradec na Vysočině. Stejně jako u mnoha jiných měst má i Žirovnice historii přímo spjatou s místním hradem. Ten podle archeologických nálezů tuhové keramiky mohl vzniknout asi v polovině 13. století. Kde vznikne hrad, tam se často začnou stěhovat lidé…

První dochovaný doklad, že stojí v Žirovnici hrad, je o sto let mladší. Je to dokument Oldřicha z Hradce z roku 1358, ve kterém rozšiřuje vlastnictví hradu na svého bratra. Pány z Hradce historici většinou pokládají za zakladatele tohoto hradu. Roku 1393 sídlo odkoupili Kamaréti z Lukavce. Ta větev rodu, která se usadila na Žirovnici, začala používat přídomek „ze Žirovnice”. Kamaréti prosluli jako husité a podporovatelé krále Jiřího z Poděbrad.

Pelhřimov = město rekordů i historických památek. Co přesně tam najdeme?

Odkdy je erbovním zvířetem Žirovnice jednorožec?

V roce 1485 vdova po Diviši Kamarétovi prodala hrad Václavu Vencelíkovi z Vrchovišť. Tento ambiciózní podnikatel si vydělal jmění správou dolů v Kutné Hoře. Žirovnici si nejen koupil, ale také ji hned začal stavebně rozvíjet. Za jeho působení se budova rozrostla do dnešního trojúhelníkového tvaru půdorysu. Vznikla tu i kaple, rytířský sál a slavné unikátní nástěnné malby.

Vencelík byl v roce 1492 povýšen císařem Fridrichem III. na říšského pána, stejně jako i jeho dva bratři. Získal tak i svůj oficiální erb se stříbrným jednorožcem na modrém poli, který je dodnes znakem města Žirovnice. Proč zrovna jednorožec, jen tak nezjistíme, ale toto zvíře bylo spjato s celým rodem z Vrchovišť. I bratr Michal měl svého jednorožce, akorát zlatého. V roce 1522 vznikla upravená verze erbu pro celý rod, rozdělená na čtvrtiny s třemi jednorožci a jedním chrtem.

Dějiny hradu po smrti Vencelíka a přestavba na zámek

Václav Vencelík zemřel roku 1545 nebo možná dříve a panství z finančních důvodů muselo přejít na někoho jiného. Tím byl mincmistr Albrecht z Gutštejna, který budovu rovněž nechal značně rozšířit a vylepšit a také rozšířil katastr dnešního města. Po jeho smrti Žirovnici zdědil jeho vnuk, který ji za nějaký ten peníz navrátil dávným majitelům – pánům z Hradce.

Tři generace z Hradce, které měly panství ve vlastnictví, tu nikdy stále nepobývaly. Přesto se budova opět rozrostla, a ještě více po převzetí zámku švagrem posledního šlechtice z Hradce – Vilémem Slavatou. Od této doby můžeme bezpečně nazývat renesančním zámkem.

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou: Nádherná zahrada i vyžití pro milovníky hudby

Moderní dějiny zámku Žirovnice

Po pražské defenestraci byla  Žirovnice pánům zabavena.  I třicetiletá válka byla pro zámek nemilá. Císařská armáda si při zpětném dobývání zámku rozstřílela celé druhé patro, a to už pak nikdy nikdo nevystavěl. Slavatové Žirovnici sice dostali zpět, ale jediný vhodný mužský dědic ji nechtěl. Členka rodu jménem Anna Lucie si ji vzala jako věno – od roku 1693 zde tedy působí Šternberkové.

Nastává dlouhá a rozsáhlá oprava, která skončila až kolem roku 1716. V roce 1854 byla obec Žirovnice povýšena na město. Rod si udržel zámek do roku 1910, do kteréžto doby budova opět stihla katastrofálně zchátrat. Mnoho z majitelů tam totiž nežilo a zámek moc neudržovalo. Od roku 1910 zámek Žirovnice patří městu. Od roku 1917 již nestojí ikonická strážní věž a stavu budovy nepomohl ani požár v roce 1964. Za dnešní rozhodně zredukovaný ale aspoň funkční stav zámek vděčí rekonstrukci, která proběhla v letech 1972–1992.

Expozice na zámku Žirovnice, otevírací doba a vstupné

Hlavní budova zámku se pyšní převážně nástěnnými malbami z doby Václava Vencelíka. Tyto fresky namaloval na suchou omítku neznámý umělec známý jako Mistr žirovnický. Restaurátoři je museli opatrně odkrýt – fresky totiž několik staletí strávily pod novějšími nátěry. Jde o náboženské malby v zámecké kapli a mytologické motivy v Zelené světnici.

Druhou z hlavních expozic v prostorách zámku je expozice Květiny na šlechtickém sídle. Jedná se o klasické zámecké pokoje šlechticů s důrazem kladeným na květinové vzory a symboliku. Motivy květin totiž zdobily všechny druhy textilu a pěstování květin na parapetech bylo od určité doby rovněž populární. Květiny a rostliny jsou důležité prakticky, esteticky, metaforicky i vědecky, a tato expozice krásně demonstruje jejich role v životě na zámku.

Součástí zámku jsou také galerijní místnosti, kde můžete vidět dlouhodobé a přechodné výstavy umění. Zámek je otevřený od dubna do konce října – v červenci a srpnu každý den, v ostatních měsících vždy kromě pondělka. Přijít můžete klidně už v 7 ráno, první prohlídka však většinou začíná v devět. Plné vstupné na zámek činí 70 Kč, ale vyplatí se koupit si lístek do zámku, špýcharu i pivovaru, který stojí 150 Kč.

Další budovy u zámku Žirovnice: Pivovar a špýchar

Ne nadarmo je část areálu zámku Žirovnice muzeem knoflíků. Město se po staletí živilo z velké části tkalcovským řemeslem. Tradice výroby perleťových ozdob zde začíná v roce 1863, kdy se sem přistěhoval knoflíkář Josef Žampach. Přestože se prý nejdříve setkal s posměchem, jeho dílo získalo velkou popularitu. Na začátku 20. století zde prý žilo knoflíkářů pár stovek!

Chcete-li se dozvědět více o tom, jaké bylo v Žirovnici knoflíkářství, zavítejte do budovy bývalého pivovaru. Ten fungoval přes 250 let a pak ještě nějakou dobu jako hostinec. Dnes je to majetek města a muzejní budova. Uvidíte tu nejen perleťové knoflíky ale i jiné perleťové ozdoby, knoflíkářské náčiní a spoustu informací o historii tohoto řemesla. Kromě toho je zde expozice věnovaná pivovarnictví a také sbírka šicích strojů.

Součástí zámeckého areálu je také bývalá sýpka neboli špýchar. V tom je trvale instalována výstava zemědělských a jiných lidovných pracovních nástrojů. Pastvou pro oči je keramický betlém žáků ZUŠ v Humpolci s více než 700 postaviček!

Co ještě navštívit v okolí Žirovnice? Kostel, lokální sýry a turistika

Kam se ještě podívat v rámci svého výletu? Žirovnice a okolí nabízejí dále například tyto památky a zajímavá místa:

• mlékárna Žirovnice – sýr od této firmy získal 1. místo ve zkoumání společnosti dTest
• novogotický kostel sv. Filipa a Jakuba
• barokní kaplička mezi pivovarem a ZUŠ
• hřbitovní kaple sv. Jiljí
• koupání v rybníku Budín s občerstvením i půjčovnou lodí
• křížová cesta Ve Struhách
• zajímavá červenobílá kaple v Cholunné
• vyhlídkové místo Na Dílech
• pivovar Popelín
• rodný dům Otokara Březiny v Počátkách
• městské muzeum v Počátkách
• rozhledna v Počátkách

Lipnice nad Sázavou: Hrad, kde dělal průvodce sám Jaroslav Hašek

Zdroje:

Mapy.cz, Žirovnice.cz, Kudy z nudy, Vysočina.eu, Hrady.cz, dTest, Wikipedia