Co je urbex? Jeden z nejvíce romantických způsobů, jak riskovat průšvih či úraz

Některá místa mají prostě nadpřirozenou atmosféru. A co čert nechtěl, často jsou to taková, kde kdysi žili lidé a už nežijí. Kdo tam přebýval? Co tam zanechal? Bohužel každý pozemek někomu patří. Na celém světě však existují zvědavci, které toto neodradí a kteří provozují takzvaný urbex. Česko také není výjimkou.

Postmoderní fenomén urbex: Co to je a proč to je

Navštěvování a prohlížení opuštěných budov se nazývá celým názvem urban exploration, tedy zkráceně urbex. Význam tohoto slovního spojení je „městský průzkum”, spíše ve významu zástavby než aby muselo jít jen o statutární města. Toto hobby je někdy na hraně, jindy za hranou zákona. Přesto má spoustu přívrženců a pokud jste dobrodruh se smyslem pro estetiku, jistě tušíte proč.

Některá místa mají obzvlášť zajímavý příběh, což z nich tím spíše dělá oblíbené cíle urbexu. Dětská ozdravovna psychiatrického typu obklopená lesem patřila k mým oblíbeným. Letos se pozemek zřejmě povedlo prodat a ústav proto už nestojí. Jsem ráda za revitalizaci místa a ještě raději, že jsem je stihla navštívit…

I přes osobní inklinaci k urbexu jej však nikomu vysloveně nedoporučuji. Autor ani celý náš magazín samozřejmě nenese zodpovědnost za ničí venkovní aktivity! Nebýt urbex tak rozšířeným a známým koníčkem, kterého je už plný internet, tak o něm ani nepíšeme. Prosíme, připisujte článku pouze informační charakter.

Proč nás přitahují záhadná místa a co rozhoduje o genius loci?

Má urbex pravidla? Jak být co nejuctivější k místu i zákonu?

Existuje celá řada nezávazných leč dobře známých pravidel či doporučení. Provozovatelé urbexu se jimi řídí hlavně z úcty k místu a jeho majitelům. Velkou roli však hraje i redukce potenciálního trestního obvinění. Pouhý vstup na cizí pozemek? Přestupek, pokud vás chytnou. Vlezete-li však do budovy původně určené k bydlení, už to může být horší. A ten, kdo si přístup sám umožní vyražením dveří, dopouští se zcela jistě trestného činu násilného vniknutí. V Česku jsou zákony ještě o dost přívětivější než v některých jiných zemích.

Urbánní průzkumníci se řídí hlavně následujícími zásadami:

• Nic neničit. Nejen pro to, aby nenastaly problémy se zákonem. Také pro případ, že se majitelé po letech vrátí. A hlavně kvůli tomu, že to prostě není naše, jsme tu jen na návštěvě a chceme, aby místo vypadalo stejně dobře i potom.
• Nic nekrást. Jediné, co jste přišli získat, jsou zážitek a fotky.
• Nic nezanechat. Znečištění opuštěného domu je skoro to samé co znečištění lesa – odpadky se jen tak nerozloží. A graffiti je také zajímavý koníček, ale eticky vlastně pochybnější než urbex.
• Pokud znáte majitele, máte jistější se zeptat na povolení. Není však samozřejmě jisté, že řekne ano. Hlavně když má špatnou zkušenost nebo o urbexu nikdy neslyšel. Proto jde možná o nejvíce obcházené pravidlo.
• Nezveřejňovat adresy. Fotky si vystavujte, jak chcete, ale kde se místo nachází, byste neměli prozrazovat. Kam se začnou hrnout nezasvěcení, tam to podle toho brzy začne vypadat. V Česku je údajně větší problém s vykrádáním a przněním opuštěných míst než v některých jiných zemích Evropy.

Underground urbexu: Lokace se sdílejí po známosti

Přestože konkrétní místa je třeba střežit a tajit, veřejnost už dávno ví o existenci urbexu. Fór a blogů je na internetu celá řada. Kdo se neodvažuje na opuštěná místa chodit, může si aspoň prohlížet fotky těch, kteří ano. Znát se s urbexáky je velmi výhodné pro začátečníky. Znamená to získávat tipy od zkušených. Na webech se také praktikuje férový obchod lokace za lokaci – chcete-li získat od někoho adresu, musíte mu ve zprávě poskytnout jednu ze svých.

Můžete se však stát i samovolnými provozovateli urbexu. Opuštěných míst v Čechách i na Moravě či ve Slezku je hodně, stačí mít oči otevřené. Osobně nejsem členem žádného fóra, ale známí mě na pár míst vzali a čtyři jsem si našla sama. Kdo má bystré oko, ten si poradí. Otázka pak je, co bude uvnitř. Že je tohle nejen nelegální ale i nebezpečná zábava, nás jednou přesvědčil pokoj plný majetku bezdomovce, jindy dokonce zpráva o „týpcích s mačetama”. A lidé nejsou jediným nebezpečím.

Jak se nezabít při urbexu – tipy pro větší bezpečnost

Opuštěné budovy jsou nejznámější typ prozkoumávaných lokací, ale není to jediný možný urbex. Míst ČR skýtá spoustu, takže se můžete vrhnout na komíny, do kanálů či do nedostavěných domů. Existují lidé, kteří si obzvlášť užívají lezení po komínech a jiných konstrukcích, včetně jeřábů na opuštěných staveništích. Další zase preferují procházení podzemí. Obojí může být mnohem rizikovější než vstupovat do domů. Historie zná několik případů, kdy někdo přišel o život v náhle zaplavené stoce nebo pádem z výšky.

• Takový první očividný tip by tedy byl nechodit na místa, která jsou už od pohledu nebezpečnější než jiná.
• I když je to jen dům, neriskujte křehce vypadající schody a balkony.
• Pokud se vám nepozdává střecha, nevstupujte hlavně za silného větru či deště.
• Mějte pevné, neklouzavé boty a odolné oblečení.
• Dle typu objektu někde můžete natrefit i na toxické látky. Jejich výpary jsou nebezpečné hlavně v nevětraných prostorách, proto se doporučuje mít masku či respirátor.
• Potřebujete také svítilnu, mobil, doklady, tekutiny, ideálně i lékárničku.
• Nikdy nevyvoláváme konflikty. Pro případ útoku případných nelegálních obyvatel na vás se hodí pepřák. V některých zemích je však jeho držení trestné.

Žijí na opuštěných místech duchové?

Urbex se může prolínat s takzvanou temnou turistikou (ve světě nazývanou dark tourism nebo grief tourism). To je navštěvování míst, kde se odehrály tragické události nebo která tragickou událost připomínají. Některá opuštěná nejsou (Osvětim, Pompeje, Lidice, místa historických bitev, hřbitovy), ale jiná jsou zároveň i urbexovými lokacemi, jako třeba Pripjať nebo Alcatraz.

Alcatraz – kdysi drsný, nyní vyhledávaný turisty

Tato dvě hobby se tedy v mnohém prolínají. Temnota je pro člověka přirozeně fascinující a pokud jí nenecháme zviklat svůj morální kompas, může být svým vlastním způsobem i inspirativní. Není divu, že na místech takového typu potkáte umělecké fotografy i lovce duchů. Nejen ezo sensibilové tvrdí, že v některých opuštěných budovách se jim dělá zle z místní energie…

Minimálně se připravte na to, že na urbexu uslyšíte spoustu divných zvuků. Bude to asi vítr a jiné živly, ale jednoho to dokáže řádně vylekat. Je-li některý účastník výpravy pověstný pištěním ze strachu, doporučuji roubík. Při nelegální činnosti se totiž samozřejmě musíte chovat tiše.

Bojíte se průšvihu? Tipy na legálnější verze/alternativy urbexu

Jednou z nejznámějších opuštěných míst je město Pripjať u Černobylu. Turistům ochotným vystavit se na chvíli radiaci je přístupné. Tam se moc nedá nikomu vyčítat nějaký ten vstup do budovy. Pokud si zařídíte oficiální cestou propustku, můžete na vlastní oči vidět leccos. Je to však samozřejmě jeden ze složitějších a dražších urbexových výletů.

Co si však můžete odnést z informace o Pripjati, je to, že některá opuštěná místa jsou legálnější než jiná. Na balkánském venkově například uvidíte různé rozbombardované domy jen tak u cest. To samé u zarostlých ruin chalup v hvozdech nebo v opuštěných, zarostlých městech, jaká existují na různých místech světa. Nikoho však nenavádíme a nezaručujeme nikomu bezpečnost.

Geocaching je dobrá zábava na prázdniny

Objevujete-li rádi nová a zajímavá místa, začněte hrát geocaching. Není sice vždy bezpečný, ale je legální. Tato dvacet let stará hra, kde díky GPS hledáte „poklady”, vás zavede kamkoliv. Do lesů, na skály i do měst. Někdy se to lehce prolíná i s urbexem. V takových případech to bývají například drobné bunkry, kanály nebo stavby dávno tak zprůchodněné, že vás za vstup do nich nemá kdo peskovat. Kešku totiž nelze umístit na soukromé a nepřístupné pozemky, na to jsou pravidla.

Zdroje:

Urbex.cz, ČT24, Lost Czech Man, Zapomenuto, Urban Explorers, Zapomenuto.cz, Milujeme fotografii, Elektřina.cz, Wikipedia,