Malé, ale oblíbené. Lužické hory tipy na výlet přímo překypují, jste-li milovníky lesní scenérie. A zajímavá je také jejich teorie – od zeměpisu přes biologii k regionální historii. Povíme si nějaká základní fakta, ale hlavně chceme nabídnout obecný praktický přehled. Které turistické trasy stojí za projití? Jaké outdoorové činnosti kromě turistiky si zde můžete užít? Velmi důležitou součástí každé dovolené jsou i nějaké ty památky vzniklé rukou člověka.
Kde leží Lužické hory, geologie oblasti a nejvýznamnější vrcholy
Lužické hory (kraj Ústecký a Liberecký) se nacházejí mezi Hrádkem nad Nisou, Varnsdorfem a Českou Kamenicí. Budete to od nich mít poměrně nedaleko k národnímu parku České Švýcarsko či do Žitavy, oblíbeného města za německou hranicí. Samotné pohoří se začalo vyvíjet už před 600 miliony let, podílela se na něm tektonická i vulkanická činnost.
Na severu mají Lužické hory horniny typu žuly, které se dostaly k povrchu z velké hloubky. Většinu však tvoří pískovce, což jsou usazeniny. Spolu se sedimentací se na nich samozřejmě odehrává i zvětrávání, a to v průběhu času v různých poměrech. Sopečná činnost přispěla stavbě pohoří znělci a čediči. Půda je tu celkem chudá a neúrodná. Proto lesy z velké části zůstaly stát a místní ekonomika spoléhala na jiné zdroje.
Uveďme si pár velkých a známých vrcholů Lužických hor. Nejvyšší hora je Luž se 793 metry nad mořem. Pouze deset vrcholů přesahuje sedmisetmetrovou výšku. To ale neznamená, že byste si nemákli – některé svahy jsou dost prudké. Druhý nejvyšší je Pěnkavčí vrch (792), mnohem populárnější je však Jedlová (774) a Hvozd (749).
Proč jsou Lužické hory CHKO? Nešlap, nelámej!
Od roku 1976 se na pohoří rozkládá CHKO Lužické hory. Flora tu totiž zahrnuje nejen kapradí a typické lesní květiny, ale i některé vzácnější rostlinné druhy. Unikátem je hlavně Klíč, v jehož skalním podloží rostou hvězdnice alpské a kapradinky skalní. Ty u nás jen tak někde nenajdeme. Velice důležitý je biotop jako celek a poměry různých druhů v něm. Na vrcholech tohoto pohoří jsou předmětech ochrany zachovalé původní listnaté lesy, níže potoční nivy.
A jakou má CHKO Lužické hory faunu? Zvířata samozřejmě jen tak neuvidíte, ale je dobré vědět, že vstupujete do jejich domova. Nejen tedy do domova srnců, jezevců a běžných dravých ptáků, ale i ojedinělých zvířat. Objevuje se tu rys ostrovid, občas orel mořský, a v roce 2006 tu dokonce viděli losa. Zajímavý je i výčet drobných živočichů včetně bezobratlých, kteří jsou, nezapomínejme, nejvíce rozmanití.
ZOO Děčín: Zvířata obvyklá i neobvyklá v jedné z nejhezčích českých zoo
Túry v Lužických horách: Vyhlídky i krásy přímo před očima
Česko má jeden z nejlepších systémů turistického značení. Proto jsou i Lužické hory trasami protkané skrz naskrz. V době GPS samozřejmě nepotřebujete nutně barvy na stromech, ale pomůže to. Příkladem je místní úsek notoricky veledlouhé Stezky Českem. Ten vede severní částí pohoří poblíž státní hranice. Z lužických kopců na této trase navštívíte slavnou Jedlovou s rozhlednou, zříceninu Tolštejn, Ptačinec, a můžete si zajít i na Luž. Kousek pod Luží se nachází restaurace, pak se trasa stáčí do nížiny, načež vás přivede na další vyhlášenou horu Hvozd a pak dále. Máte-li však zájem pořádně prožít Lužické hory, přechod si můžete naplánovat i jinudy.
Co se týče zajímavých přírodních útvarů, mají Lužické hory vodopády, skalní stěny i jeskyně. Na vodních tocích bije o geologické podloží například Bukový vodopád, severněji Míšeňské vodopády, západněji dva Bělské vodopády a řada dalších malebných vodních děl přírody. Lužické hory jsou známé také skalami. Nejsou tu sice tyčící se skalní města jako v Českém ráji, ale budete mít mnoho možností kochat se horninami. Je v nich také spousta skulin a jeskyní – některých uměých. Kousek od nádrže Naděje mají Lužické hory zajímavost unikátní v Česku, kterou je ledová jeskyně. Je chráněná a nepřístupná, ale klíč se dá vypůjčit na Správě CHKO.
Koho zajímají na Lužických horách rozhledny a jiná lidská díla na vrcholech, tomu jistě je co doporučit. Kromě Jedlové má vyhlídkovou věž i Studenec u České Kamenice a pak také Hvozd. O trochu významnější je množství zřícenin hrádků či pozůstatků jiných lidských struktur. V blízkosti jedlové je to zřícený hrad Tolštejn a kousek od něj zbytky lomu. Severně od Cvikova je volně přístupný menší pozůstatek hradu Milštejna. I Kamenice má svou zříceninu hradu. Ve východních končinách pohoří stával na české straně Větrov a Starý Falkenburk, po kterých už však zbyl jen upravený terén.
Opevnění Lužických hor je jedna z připomínek dějin
Kdo nemá chuť na příliš dlouhé túry, může se svézt autobusem nebo vlakem. Železnice tu vede nezvykle přímo přes les CHKO a jsou tu i zastávky uprostřed divočiny. Může za to bývalý průmysl v Lužických horách. Historie českého sklářství údajně začala právě zde. Nejstarší sklárny jsou doložené už ze 13. století. Ve středověku se tu také těžily různé nerosty včetně stříbra, které už tu proto dnes nenajdeme.
A co samotná turistika v Lužických horách? Výlety se sem více začaly podnikat v 19. století, hlavně z Německa. Německá strana pohoří je výživnější pro horolezce, takže i trend lezení měl svůj podíl. Především to však byly turistické spolky, jež sem rády chodily a začaly tu značit stezky i stavět turistické stavby. V Česku se vlastně potenciál cestovního ruchu začal rozvíjet teprve před pár desítkami let.
Severní Čechy: 6 míst, které zde musíte navštívit
Kromě lidové lužické architektury a středověkých zřícenin uvidíte v lesích i dlouhou a hustou linii bunkrů lehkého opevnění. Jak většina bude vědět, takzvané „řopíky” vznikly na obranu hranic ve 30. letech 20. století. Bunkry nakonec využití nenašly, ale existují dodnes a je jich spousta. Příznivci vojenské historie a/nebo urbexu je jistě ocení.
Kudy jít v Lužických horách s kočárkem a na které hory s kolem?
Jedete-li do Lužických hor s dětmi, neváhejte se inspirovat dalšími odstavci článku, aby vaše ratolesti měly pestrý program. K horám však samozřejmě patří chození do kopců. Cesty, kudy je možné jít i s těmi nejmenšími v kočárku, tu rozhodně existují. S kočárkem se dostanete například na Jedlovou nebo k Tolštejnu, obojí je vybaveno asfaltkou. Ve Cvikově se dá jít alejí ke kapli Božího hrobu.
Většina vrcholů je takhle bohužel nepřístupná, kopce jsou často strmé a vybavené jen pěšinkou. Výjimkou není ani královna pohoří Luž, ale můžete si vyjet k horské chatě pod vrcholem. Kočárek by mělo jít bez problémů vytlačit i ke Krkavčím kamenům. Cesty v nižších polohách to jistí. Pěkná procházka je například z Heřmanic kolem Heřmanického vodopádu do Krompachu. Tipy můžete ostatně získat od těch, kdo jezdí po Lužických horách na kole. Cyklostezky se dají projít pohodlně a i ten, kdo bere kolo na kopce, by měl mít odhad, zda je v daném místě bezpečné přepravovat dítě.
Letní sporty v Lužických horách – lezení po skalách a stromech či golf
Horolezectví kvete hlavně na německé straně. I v českých Lužických horách si však můžete zalézt na pískovci na čediči. Je tu několik možností – minimálně těch 15 uvedených na webu Českého horolezeckého svazu. K těm patří například Krkavčí kameny, skály u Kamenice či Tři bratři. Nastudujte si, jak je na daných lokacích záhodno lézt, a můžete si jít užít tu krásu nad sebou a pod sebou.
Jsou tu ale i další sportoviště. Navštivte například adrenalin park Jedlová s lanovým centrem, lezeckou stěnou a obrovskou houpačkou. Kdo je šikovný na kole, může si užít svištění a překážky v Bikeparku Polevsko, který nabízí čtyři různé stezky. Pak se můžete třeba osvěžit na koupališti v Novém Prysku. Na turisty se těší i golfový areál v Heřmanicích s minizoo.
Hrad Sloup u Nového Boru a tipy na výlety v okolí
Zima v Lužických horách – lyžování po svahu je komorní, běh je na vzestupu
Asi málokdo si pod pojmem „lyžování” představí Lužické hory. Co navštívit za svahy? Možností je tu, pravda, méně, ale jsou populární nejen mezi bezprostředními místními. K těm menším patří sjezdovka s vlekem v Polevsku a od něj nedalekých Kytlicích. Jižně od území pohoří si zalyžujete také v Práchni, kde mají tři sjezdovky. Největší množství svahů a vleků je v okolí města Jiřetína. Místní skiareál Mezičky je sice také malý, ale hned za kopcem leží druhý – Horní Podluží, rovněž malý. Takové vesnické lyžování samozřejmě má své kouzlo, které obří resorty dávno ztratily.
Určitě se však neostýchejte vzít si do Lužických hor běžky. Běžecké trasy se v podstatě táhnou od Kamenice až na severovýchodní konec, i když začaly přibývat teprve nedávno. Asi největším centrem běžkařů, odkud se dá vyrazit různými směry, je Polevsko u Nového Boru.
Podhůří Lužických hor: Památky a drobné cíle v obcích
Vyjmenujme si v Lužických horách turistické cíle, jež nevyžadují chození po lesích. Alespoň stručný přehled na konci článku vás ujistí, že se v případě potřeby změny prostředí nebudete nudit.
- zřícenina hradu a kláštera Oybin (Německo)
- motýlí dům Jonsdorf (Německo)
- lidové muzeum Waltersdorf (Německo)
- hornické muzeum v Jiřetíně
- arboretum Polevsko
- muzeum koncentračního tábora Rabštejn
- sklářské muzeum Kamenický Šenov
- sklářská muzea v Novém Boru
- hrad Sloup
- zámek Lemberk
- vojenské muzeum Heřmanice
- hrad Grabštejn
Zdroje:
Mapy.cz, Lužické-hory.cz, Wikipedia, Kudy z nudy, ČeskéHory.cz, Turistika.cz, S kočárkem na hory, Horosvaz, Kam za sněhem, Skimapa
6 fotek 
