Čertovy hlavy u Želíz ve Středních Čechách nesou neoficiálně titul „nejděsivějšího místa v Česku“. Skálu zdobí již od 40. let 19. století a dlouhý čas strávily skryty před světem v lesním porostu. V jejich tvářích se zrcadlí jakási melancholie – v duchu romantismu…
Václav Levý: Čertovy hlavy byly teprve jedno z raných děl
Václav Levý, sochař z Čech, žil v letech 1820-1850. Tvorbě se věnoval již v mládí – už jako desetiletý vyřezával sošky. Čertovy hlavy, dva skalní reliéfy čertovských obličejů, začal tesat jakožto dvacetiletý mladík. Reliéfy také ozdobil nedalekou jeskyni Klácelku. Touto dobou pracoval jako kuchař a sochařství v lesích bylo jeho koníčkem.
Jeho talent naštěstí nezůstal nepovšimnut, a tak měl Levý tu čest studovat v Mnichově u předního sochaře Schwanthalera. Z této doby pochází sousoší Adama a Evy, dnes umístěné v Národním muzeu v Praze. Ani tam však jeho úspěch zdaleka nekončí.
Václav Levý je považován za zakladatele moderního českého sochařství. Učil dokonce samotného Josefa Myslbeka. Za svého života vytvořil Levý sochy a reliéfy pro kostel boromejského kláštera pod Petřínem, karlínský chrám sv. Cyrila a Metoděje i katedrálu sv. Víta. Nejvíce děl však vytesal v Římě, kde působil 13 let a údajně udělal dojem i na tehdejšího papeže Pia IX.
Čertovy hlavy – Zajímavost: Druhé největší skalní reliéfy hlav na světě!
Čertovy hlavy u Želíz jsou nejen tajemně vyhlížejícím romantickým dílem, které dělá dojem. Podle všeho je tento Levého raný umělecký počin také velmi vysoko na světovém žebříčku. Tváře jsou asi 9 metrů vysoké. Většími portréty vytesanými do skal už jsou jen čtyři prezidenti USA na Mount Rushmore. Jejich tváře jsou dvakrát větší než Čertovy hlavy.
Kudy k Čertovým hlavám? U Mělníka zatočte na severozápad
Čertovy hlavy leží na severu Středočeského kraje. Z Prahy sem dojedete autem za hodinu, stejně dlouho jako z Ústí nad Labem. Nedaleko leží město Mělník známé tím, že se u něj nachází soutok Vltavy a Labe. I tam se dá po cestě zajet podívat.
A kde je u Čertových hlav parkoviště? Záleží na tom, jak dlouhou procházku si chcete udělat. Zaparkovat můžete například u nedaleké školy. Chcete-li svůj výlet započít u jeskyně Klácelky, k zaparkování se nabízí okraj silnice u protější odbočky několik metrů jižně. Terén je však velmi příjemný, a tak můžete auto nechat někde v sousedním Liběchově a dojít po rovině pěšky.
Čertovy hlavy na kole nebo pěšky – Navštivte další skalní sochy
Víte, že Čertovými hlavami stezka nekončí? Oblast se hodí k cyklistickému nebo pěšímu výletu, a navíc můžete zhlédnout další zajímavé skály. Jižně od Hlav je Klácelka, jeskyně s historickou hodnotou a výzdobou od Václava Levého. Levý tvořil také v lesích nedaleké obce Tupadly.
Čertovy hlavy a okolí včetně jeskyně a dalších Levého děl si můžete užít absolvováním trasy vedoucí na severozápad a zpět. Převýšení nemá tato stezka vcelku téměř žádné a cesta vede lesem, mokřadem i vesnicí. Kratší trasa měří asi 7 kilometrů; můžete si ji však prodloužit o úsek vedoucí kolem zámku Liběchov.
Okruh Václava Levého: Umění ve skalách
Umělá jeskyně Klácelka je ideálním výchozím bodem trasy. Jmenuje se po významném spisovateli Františku M. Klácelovi a najdete zde mimo jiné výzdobu inspirovanou jeho dílem Ferina lišák. Snad ještě o něco významnější jsou Levého reliéfy souhrnně nazvané Blaník. Uvidíte zde blanické vojáky s vůdcem Zásmuckým a jejich sluhy trpaslíky. Nechybí ani podobizna Jana Žižky a Prokopa Holého.
Vydejte se po modré na sever. Kolem Čertových hlav trasa vede dále podél řeky do Tupadel. Chcete-li, můžete ze stezky sejít a podívat se na místní zámek s rozhlednou. Ten je však soukromý a sídlí v něm buddhistické meditační centrum.
Modrá stezka Liběchov-Tupadly vás dále zavede kousek na západ. Projdete kolem skály zvané Věž Václava Levého. Jste-li nadšeným fanouškem zdolávání skalních stěn, i ta se může stát jedním z cílů. Je zde povoleno volné lezení, nepoškodíte-li skálu a flóru na ní rostoucí.
Václav Levý: Sochy Hada a Harfenice ukryté v lese
Čertovy hlavy u Želíz jsou sice největším skalním dílem, i tyto další reliéfy severně od nich však stojí za vidění. Na modré stezce nejseverněji spatříte Hada. V místních lesích se rády vyhřívají zmije, které Levého údajně inspirovaly. Od skalního hada rozpůleného sekerou si můžete udělat ještě zacházku po žluté značce k jeskyni Mordloch.
Jeskyni Mordloch prý za třicetileté války obývali loupežníci. Bylo to obávané místo také proto, že zde byl v roce 1720 zabit hrabě Jan Vratislav Clary. Na vraždě se podíleli poddaní a také jeho manželka. Později zde bylo nalezeno více lidských kosterních ostatků.
Vrátíme-li se na okruh kolem soch Václava Levého, čeká nás ještě vytesaná tvář Sfingy a čtyři vytesané hlavy. Poslední ozdobou místních skal je pak Harfenice. Zubu času příliš dobře neodolala, stále je však vidět obrys jejího těla a paží. Tyto reliéfy jsou u rozcestí modré a žluté stezky. Po žluté se můžete rychle vrátit k výchozímu bodu nebo si okruh ještě prodloužit po modré trase.