2 fotky 
Různé zdroje uvádějí různý počet bunkrů, které jsou rozesety po celé Albánii. Uváděno bývá 600 tisíc, ale i 1,5 milionu bunkrů. Tolik jich v Albánii ale není a zřejmě nikdy nebylo. Přesto všechny cestovatele budou doprovázet v každém koutu země.
Tento bunkr nedaleko kdysi významného antického města Apollonia na jadranském pobřeží Albánie, kterému někdo přistavěl dokonce komín, je na prodej. Foto: Martin Peška, Jenprocestovatele.cz
Počet betonových hub, jak bývají albánské bunkry přezdívány, zpochybňují i počty cestovatelů Miroslava Náplavy a Petra Horkého v knize Albánie – kráska se špatnou pověstí. „Pokud by byl bunkrů rovný milion, tak by jich na kilometru čtverečním souše muselo být zaokrouhleně šestatřicet, při počtu šesti set tisíc pak dvacet dva,“ upozorňuje na přemrštěná čísla Náplava, který Albánii navštívil již šestkrát.
Ačkoliv za hranicemi Albánie se o bunkrech hovoří jako o velkém potenciálu v oblasti cestovního ruchu, kdy se nabízí možnost některé větší bunkry upravit a využívat jako netradiční ubytovny, kavárny či obchody se suvenýry, bunkry spíše mizí. Ať už vlivem přírodních podmínek či vinou živelné výstavby klasických hotelů na pobřeží.
Výstavba bunkrů v Albánii proběhla za pomoci Číny a severokorejských inženýrů během 70. let po vzoru Maginotovy linie či obranných bunkrů Vietcongu proti americké armádě.
Rozkaz k ní nedal nikdo jiný než albánský vůdce Enver Hodža, který se obával invaze do své země nejen z imperialistického západu, ale také od Jugoslávie a Sovětského svazu. Nejprve se totiž koncem padesátých let nepohodl s Chruščovem nad konceptem těžby a zpracování rud, po té dokonce Albánie vystoupila z Varšavské smlouvy na protest proti okupaci Československa v roce 1968.
Mnoho bunkrů v horách či na pobřeží z ničeho nic zmizí. U pobřeží velmi často zapadnou mezi novou výstavbou, nebo jsou dokonce zbourány a na jejich místě se objeví základy nového hotelu, v horách bývají vyhozeny do vzduchu snad pro několik kilo železa.
V roce 2011 stále ještě mezi hotely na pobřeží města Sarande bunkr. O rok později jsou na stejném místě základy pro další stavbu. Foto: Martin Peška, Jenprocestovatele.cz
Jsou ale i výjimečné případy, kdy jsou skutečně přirozeně využity jako součást baru na pobřeží. Díky společnému projektu německých studentů z Mohučské univerzity a albánských vysokoškoláků by měl jeden bunkr posloužit jako prototyp netradičního hostelu. V pobřežním městě Tale, asi 50 kilometrů vzdáleného od hlavního města Tirany, je v současnosti upravován bývalý bunkr do podoby hostelu, který by měl sloužit k přespání až osmi lidem.
Název projektu je Bunkerkunft a jde o slovní hříčku z německých slov Bunker a Unterkunft, tedy ubytování. Bunkr by měl být studenty přestavěn do útulného hostelu ve stylu iglú, dočká se dřevěné podlahy, postelí, sprchy a kuchyňského koutu. Předpokládaná cena noclehu je stanovena na 8 euro na osobu.
