Budyni nad Ohří se někdy říká „malé město s velkým hradem“. Místní vodní hrad mnoho zažil, ale městu i dnes prokazuje velkou službu. Uvidíte na něm nejen pěknou historickou expozici, ale také výstavy, a navíc jej město využívá na většinu svého kulturního dění. V Budyni také spatříte několik historických staveb včetně zbytku opevnění a synagogy. Ta se má brzy zrekonstruovat a snad také otevřít veřejnosti.
Jakou má město a hrad Budyně nad Ohří historii?
Místo dnešního města a jeho okolí byly podle archeologických nálezů obydlené už v neolitu. Co se týče psané historie, nejdříve o Budyni psali pravděpodobně ve 12. století. Tehdy už tu mělo existovat jakési panství, ale se sídlem asi tam, kde je dnes hřbitov. Potom vznikla i tvrz či hrad, chráněná z části samotnou říční vodou. V 60. letech 13. století odtud vydal Přemysl Otakar II. odtud dva dokumenty.
Z panství se později, za Václava II., stalo královské město. Chvíli tu žila králova teta Griffina Haličská. Později, když byl českým králem Jan Lucemburský, Budyni dobyli vzbouření šlechticové. Král si město získal zpět, 20 let je zastavoval a pak vyměnil Budyni se Zbyňkem Zajícem za hrad Žebrák. Ve 14. století se tak dějiny Budyně píší spolu s dějinami nedalekého Hazmburka.
Hazmburk byl osídlen už v pravěku. Navštivte dnes zříceninu, ze které je krásný rozhled na České středohoří
U Zajíců z Hazmburka bylo celé dekády zvykem, že se o správu panství složeného z Hazmburka a Budyně (na chvíli rozpojených) dělili dva lidé. Nejdřív to byl Vilém se synovcem Mikulášem, později dva bratři Jan a Mikuláš. Co se týče raného 15. století, v husitských válkách se váže k Budyni nad Ohří bitva mezi aliancí tří rodů a Pražským svazem. Měla se odehrát nedaleko města. Historicky je velmi málo zdokumentovaná – ví se jen, že to bylo v červenci 1428, že zde Zajícové byli na straně s Janem Smiřickým a že tato strana zvítězila.
Historická chlouba Budyně nad Ohří = vodní hrad s muzeem
Zajícové měli Budyni do roku 1614, příčinou ztráty panství byly dluhy Jana Zbyňka Zajíce. Velkou část peněz tento šlechtic ztratil svou velkou zálibou pěstovat v Budyni nad Ohří alchymii. Nový majitel Adam ze Šternberka pak Budyni připojil k Libochovicím. Jeho rodu pak město patřilo do roku 1676. V té době celé panství odkoupil kníže Gundakar von Dietrichstein, který si dal upravit zámek v Libochovicích. Prý se měl za něj stát i z Budyně nad Ohří zámek, ale sešlo z toho. Na hradě už nikdo nepobýval, jen tu byly kanceláře. Stavba chátrala. Potom ji navíc zdevastovali Prusové v roce 1759, protože místní neměli na výpalné.
V 19. století bylo třeba zbořit velkou část hradu. Materiál alespoň posloužil jinde ve městě, kde bylo třeba. Budyně na tom samozřejmě po prohnání vojsk celkově nebyla dobře. To, co však z hradu zbylo, se naštěstí dočkalo rekonstrukce. Nechali ji udělat poslední urození majitelé – rod Herbersteinů. Pak hradní prostory nějakou dobu využíval i klášter. Ve 20. letech tu také vzniklo Jandovo muzeum. Po desítkách let v rukou státu a restituci Herbersteinové v roce 1994 věnovali hrad městu.
A co zde uvidíte dnes, když si zaplatíte na hradě Budyně nad Ohří vstupné? Veřejná turistická atrakce nabízí pěknou podívanou na starobylé interiéry. Ikonická je hlavně alchymistická laboratoř jako z doby, kdy ji tu provozoval Jan Zajíc. Co nejvíce autentickému vybavení místnosti přispělo farmaceutické muzeum v Kuksu. Za zmínku stojí také Zlatý sál plný zajímavých obrazů. Na hradě nadále působí i Jandovo muzeum (po přestávce 1975–1997). To disponuje archeologickými i cestovatelskými a jinými artefakty. Velmi známým exponátem je Budyňský drak – vycpaný krokodýl nilský.
Co jiného vidět v Budyni nad Ohří – památky a atrakce
Zejména u hradu lze ještě vidět zdivo původního středověkého opevnění. Nejlépe zachovalá je však věž až za náměstím, kterou dnes obklopují ze všech stran domy. K hradu se v rámci památkové ochrany počítají i menší technické objekty. Starou architekturou se vaše oči kromě toho pokochají na bývalém barokním špitálu a nedaleké bývalé sýpce, taktéž barokní. I městská část Nížebohy má jeden takový dům. K památkám patří také barokní silniční most přes Malou Ohři, dodnes používaný. V roce 1968 přes něj jely tanky od východu a srazily do vody sochy, z nichž část můžete vidět v budyňském hradním lapidáriu.
Z církevních památek má Budyně nad Ohří kostel sv. Václava v centru, hřbitovní kostelík Panny Marie Sněžné a další dva kostely v přidružených vesnicích. Co se týče toho václavského, ten má základy ze 13. století a patří tedy k nejstarším stavbám ve městě. Dnes barokně ladí k jiným starým stavbám. Hřbitovní kostel je také původně středověký a gotický. Kostelecký a nížebožský kostel jsou mnohem novějšího data, což jim však neubírá na historickém významu.
Litoměřice – jedno z nejstarších českých měst přitahuje památkami i nevšedními zážitky
Další budovou, kterou stojí za to zmínit, je synagoga. Budyně nad Ohří se ji chystá kvůli špatnému stavu zrekonstruovat – loni už vznikl projekt a proběhly první fáze přestavby. Budova za 200 let existence už neodpovídá své původní podobě, ale na plánu je autentický chrám. V popisu projektu stojí, že by objekt mohl začít opět sloužit pro náboženské a kulturní účely. Pravděpodobně se stane jakýmsi malým židovským muzeem a zároveň i prostorem pro akce. Židovská komunita, která v Budyni existovala od 16. století, také měla dva hřbitovy. Ten, který dosud existuje, leží na jihu města a prošel rekonstrukcí cca před 20 lety.
Jaké koná město Budyně nad Ohří festivaly a události?
Pro kulturní účely město využívá hlavně vodní hrad Budyně nad Ohří. Akcím nabízí ideální prostory i venkovní areál – například pro událost zvanou Bitva. Budyně byla, jak víme, dějištěm vojenského střetu znepřátelených husitských oddílů. Festival, který se u hradu koná, se točí kolem historické rekonstrukce bitvy, ale má také různá taneční, šermířská a jiná vystoupení.
Také lze zažít v Budyni nad Ohří koncerty, dětské dny, workshopy a jinou kulturu. Z hudebních akcí je populární například víkendový festival Budyňský poutník. Nikam se neputuje, zato se sedí na hradě a poslouchá pohodový bluegrass a country.
V létě ožije město keltskými slavnostmi. Budyně nad Ohří Keltský kruh pořádá letos už jako 18. ročník tradiční a oblíbené akce. V tomto roce dokonce nastala organizační změna – v rámci organizace festivalu vznikl stejnojmenný spolek. A na co že se lze těšit? Na místě bývá nejen keltská hudba, ale také další historický a kulturní doprovodný program.
Příroda v Budyni nad Ohří = bledule a mokřad. Kde se projít a kam pak zajet?
Za hradem teče Malá Ohře a kolem ní se rozkládá kus podmáčené země. Severně odtamtud je pak samotná řeka Ohře s přírodní rezervací Pístecký les. Ta je pověstná množstvím bledulí, které tu každé jaro barví zem na bílo. Podívat se sem můžete třeba v rámci naučné stezky. Budyně nad Ohří má na toto pohodový okruh Malá Ohře, který měří zhruba 3 kilometry a začíná u hradní brány. Kdo stojí o delší výšlap, může se vydat po červené do Břežan nebo po jejím opačném konci přes Kostelec a do Libochovic. V obou případech si můžete vychutnat pohledy na řeku i do lesní zeleně. Z turistických značek má Budyně také jihovýchodně orientovanou zelenou – okolo hřbitovů a přes Vrbku.
Nebo hledáte cíle v okolí Budyně, na kterých postavit své další trasy? Možnosti jsou například takovéto:
- zámek Libochovice
- Simson muzeum motorek a kol – otevřeno po dohodě
- zámek Doksany
- tvrz Brozany nad Ohří
- zřícenina Hazmburk
- zámek Roudnice nad Labem
- Terezín
- hora Říp
Výlet na horu Říp. Sopku s magnetickou anomálií
Zdroje:
Mapy.cz, Budyně.cz, Keltský kruh, Bitva Budyně, Budyňský poutník, Hrady.cz, Kudy z nudy
Litoměřický Deník: Dochovala se jediná fotka vnitřku. Přesto chtějí synagogu se vším, co k ní patří
3 fotky 
