Bratislava neboli krasavice na Dunaji: Kam zajít a co si prohlédnout?
Rhiana Horovská
5. 1. 2023
Prahu by každý Čech měl navštívit aspoň jednou, a také že to většina splňuje. Co takhle tedy prohlédnout si Bratislavu? Co vidět v hlavním městě našich slovenských sousedů, vám shrneme právě zde. Ty nejpopulárnější památky si stihnete projít během víkendu. Potom vám však zbude dost místa na prozkoumávání skrytých zákoutí – nenechte se omezit výčty míst v článcích!
Jakou má Bratislava historii? Pamatujete si slovenské dějiny?
Chce-li se člověk umět řádně pokochat historickými budovami, měl by si je umět zasadit do kontextu. Proto na našem webu často najdete pár odstavců o dějinách místa, o němž se píše, a u významného hlavního města tomu rozhodně nemůže být jinak. Lidé se na místě usadili už v prehistorii. Zajímavé je i to, že půlka dnešního města pět století po přelomu letopočtu patřila k Římské říši. Na území obývané roztroušeně Římany a Germány pak v 6. století přicházejí první Slované.
Bratislava byla potom postupně součástí Sámovy říše, Nitranského knížectví i Velké Moravy. Tehdy už existuje hrad na místě dnešního Bratislavského hradu i hrad na Devíně. Za Moravy je prvně doložený původ dnešního názvu. Transformaci na slovo Bratislava od B však provedl Pavol Jozef Šafárik nejspíše mylnou asociací s českým Břetislavem. Předtím tu byla římská hraniční pevnost Posonium/Pisonium. Tento název Maďaři dodnes používají v podobě Pozsony.
Slováci, jak víme, žili dlouhá staletí pod Uherskem, a toto období začíná v 10. století. Bratislava je pořádně zmíněná v roce 907 v Salzburských análech, podle kterých se u hradu strhl souboj mezi Bavory a Maďary. Velký rozvoj začíná už za Štěpána I., za nějž vzniká na místě zbořeného původního hradu jeden z nejlépe opevněných hradů celé země. Ve 13. století se města dotkla mongolská invaze, jež se dostala nejdále na Moravu. V Bratislavě se cizí vojsko snažilo dobýt hrad, ale ten to ustál. Do konce 13. století hrad na chvíli dobyl Přemysl Otakar I., pak urozený rebel Mikuláš z Kysaku a do třetice Albrecht I. Habsburský, ale sídlo se úspěšně vrátilo do rukou uherské monarchie.
V roce 1291 přiděluje poslední Arpádovec Ondřej III. Bratislavě městská práva. Erb však město používá až od vydání povolení císařem Zikmundem o půldruhého století později.
Další zajímavosti z dějin města Bratislavy
Od raného 14. století se město rozvíjí (nejen) vlivem nově příchozích německých obchodníků. Po smrti Ondřeje se Bratislava stává na chvíli součástí Rakouska, pak připadá moravským markrabatům, ale Stibor ze Stibořic ji zase dobývá pro Uhry. Od roku 1405 se město honosí titulem svobodného královského města. Ve 30. letech Zikmund nejen dává Bratislavě právo na erb, ale také nechává vylepšit a opevnit hrad proti případnému husitskému vpádu. Tato doba drží také rekord za první pevný most v Bratislavě. Dunaj však po něm šlo přecházet jen šest let, než most zanikl. V roce 1465 už je město v rukách Matyáše Korvína, který zakládá první univerzitu na Slovensku zvanou Universitas Istriana. Ta bohužel končí po smrti svého zakladatele a mecenáše. Nejstarší dosud fungující univerzita Slovenska vznikla až roku 1919.
V raném 16. století tu vládnou Jagellonci, stejně jako u nás. Po bitvě u Moháče v roce 1526 utíká do Bratislavy vdova Ludvíka Jagellonského, žijící předtím v Budíně. Sněm se pak rozhodl zvolit jejího bratra Ferdinanda I. Habsburského novým panovníkem uherským a českým. Za habsburské monarchie jsou na Slovensku podobné politické poměry jako u nás, ne však úplně stejné. Etnické prostředí je jiné díky Maďarům, byť jsou tu už stovky let, a také se tu na rozdíl od Čech bojuje s Turky. Stejně jako naše území však i Slovensko zasáhla rekatolizace. V Bratislavě jakožto metropoli Uherska vzniká spousta barokních kostelů, ale natruc také evangelické lyceum. Město je v 17. postiženo řadou přírodních pohrom – několika požáry, záplavami i morem.
Strážnice kdysi chránila Moravu před Uhry a Turky, dnes stráží lidovou kulturu
Století osmnácté však za pohromy kompenzuje a stává se údajně dobou největšího rozkvětu Bratislavy vůbec. Rozvíjí se obchod, staví se paláce, rozvíjí se vinařství, vzniká pošta a první manufaktury, později technicky vybavenější továrny. Bratislavský hrad se dočkal dalších přestaveb díky císařovně Marii Terezii. Ta měla v Bratislavě korunovaci, dala tu pobořit hradby, aby se toho dalo více postavit, a také k nevoli pánů rozpustila uherský sněm a dosadila do správy oblasti Albrechta Sasko-Těšínského, pročež právě potřebovala zrenovovat onen hrad, který si tuto podobu zachovává dodnes.
Prohlídka Bratislavského hradu: Výstavy, barokní park a hudební muzeum
Jak dnes vypadá hradní komplex tyčící se nad Bratislavou? Zámek přestavěný v baroku a pak za Marie Terezie, který sloužil jako královský palác, je jeho naprostou dominantou. V té v roce 2008 začala kompletní rekonstrukce vnitřních prostor. Některé už jsou hotové a připravené na výstavy. Hrad je totiž v dnešní době převážně určený jako místo reprezentačních místností a různých expozic Slovenského národního muzea. Turistům je areál hradního komplexu volně přístupný.
Půjdete sice do prudkého kopce, ale nahoře budete mít krásný výhled na město. V areálu jsou dochované základy staré velkomoravské baziliky a zdobná barokní zahrada, dále také restaurace. Na severovýchodním rohu komplexu mají pracoviště zaměstnanci hudební sekce národního muzea.
To hlavní v Bratislavě – památky s nejvyššími hodnoceními
Procházka po Vnitřním městě nemusí mít cíl, abyste viděli mnoho věcí stojících za fotku. Domy v této čtvrti jsou jeden palác s honosnější fasádou, než má druhý. Sídlí v nich všelicos, něco z toho ještě vypíchneme v další sekci věnované kultuře. Nyní si klademe za úkol vyjmenovat a představit architekturu a historii nejpopulárnější na portálu Trip Advisor. Co doporučují samotní turisté?
Z náboženských památek se nejvýše umístil kostel sv. Alžběty u parku Gábora Barossa. Aby taky ne! Chrámu se běžně říká „modrý kostol” a je to nádherně modrobíle omítnutá secesní stavba, jaká se jen tak nevidí. Originální fasádou a zdobnými prvky z pohledu estetiky předčí většinu kostelů starých stovky let. K dalším oblíbeným kostelům patrí katedrála sv. Martina, a také samozřejmě nejstarší stojící kostel ve městě. Tím je františkánský klášterní kostel který vznikl v roce 1291.
Významná je také například stará radnice s vyhlídkovou věží a expozicí Múzea Mesta Bratislavy či Michalská brána, jediná pořádně dochovaná část středověkého opevnění. Severně od historické čtvrti stojí Grasalkovičův palác, prezidentské sídlo. Má přístupné zahrady. Neměli byste se vzdát ani příležitosti navštívit Slavín, i když leží dále od centra. Je to důležitý památník na stejnojmenném kopečku, kde leží hřbitov sovětských vojáků a stojí spousta soch, informačních panelů i hlavní monumentální stavba připomínající boj s nacisty.
Mezi divy moderní architektury je dominantou UFO u Nového mostu. Jedná se o stometrovou vyhlídkovou věž, jejíž vršek připomíná pověstný létající talíř. Nahoře je restaurace, bar, a také skywalk pro ty, kteří se nebojí „vznášet” se v prázdnotě nad městem.
Objevujte v Bratislavě kulturu! Muzea, galerie a největší události
Samozřejmostí jsou budovy/instituce jako národní divadlo, národní filharmonie a národní galerie. Přinejmenším ta galerie se dá navštívit kdykoliv a spontánně. Ona ale má samozřejmě Bratislava divadel a dalších kulturních dějišť mnohem více. Z galerií rozhodně stojí za to velmi dobře hodnocená Danubiana, velké muzeum umění převážně moderního. Podobně zaměřená je také galerie Nedbalka, kde ale převažují slovenští umělci.
Z událostí přitahují lidi do Bratislavy adventní trhy konané v prosinci i několik významných letních akcí. Na špičce je například festival Lovestream, kde už vystoupila řada celosvětových hudebních celebrit. V Bratislavě také bývá festival jídla, řemeslné Dni majstrov ÚĽUV nebo kupříkladu podzimní umělecká Biela noc. Z akcí zaměřených lokálně jsou tu pak městské slavnosti, majáles a podobné klasiky, které se pořádají ve většině větších měst.
Vánoční trhy v zahraničí. Kam vyrazit na svařák a pro dárky?
Drobnosti staré Bratislavy – historické centrum má plno skrytých pokladů
Ukážeme vám pár drobností převzatých od autorky jménem Majka z webu Hauzi jen pro ukázku toho, že Bratislava není jen o těch pár kostelech a muzeích, které zná každý. Další si najděte sami na místě.
- Na svatomartinské katedrále je asi nejslavnější částí dóm sv. Martina. Méně známé jsou však katakomby pod chrámem, do nichž je však pro turistu možné se dostat a může to opravdu stát za to, nebojíte-li se.
- Z méně známých parků Hauzi doporučuje Horský park. Ten není moc daleko, ale také je celkem zapadlý, a moc přespolních volí spíše jinou bratislavskou zeleň. Přitom tam je rozhodně co dělat, včetně kochání se geniem loci.
- Takovou velice originální drobností je také FlatGallery. O co jde? Jeden člověk pohybující se v uměleckých kruzích si otevřel přístupnou galerii umění přímo u sebe v bytě. Komu je příjemná taková bezprostřednost, může si na něj zazvonit.
Do Bratislavy s dětmi: Vezměte je za zvířátky nebo mezi zrcadla…
Jako správné větší město má Bratislava zoo, botanickou zahradu a mnoho muzeí kromě těch výše zmíněných. Některá z těchto míst jistě zaujmou a pobaví také vaše ratolesti. Děti často neocení nějakou architekturu a historii, hlavně ty malé, tak co s nimi? Zoologická je jasná volba. Z galerií je velmi zajímavým projektem Multium. Je to místo zaměřené na různé hrátky se světlem a optickými klamy, velkou část celého kouzla tvoří zrcadla. S optickými klamy se setkáte i v Triplandu. Není to místo spojené s drogami ale dvoupatrová galerie ohromných barevných graffiti udělaných jako 3D iluze, vhodná pro návštěvníky jakéhokoliv věku.
Děti, které zaujímají auta a vlaky, můžete vzít do muzea dopravy nebo do železničního muzea. Na Petržalce, kde se nachází druhý z bratislavských vojenských hřbitovů, si můžete prohlédnout soukromé vojenské muzeum.
Historický skvost za Bratislavou, Devín, skýtá pěkné výhledy
Prošli jste si Bratislavu? Co dělat v případě, že už jste ve městě viděli všechno a na dovolené vám ještě zbývá čas? Vydat se za město. To nejpopulárnější místo v okolí Bratislavy je často i cílem těch, kteří městu věnují jen povrchní míru pozornosti. Je to totiž další významná historická památka a vyhlídkový bod nad Dunajem – areál hradu Devín.
Devín je součástí hlavního města, spadá na jeho katastr, ale leží na periferii – 13 km od samotné Bratislavy. Výlet si můžete udělat autem nebo klidně i autobusem, který zajíždí až pod hrad. Hradem se myslí celkem velký komplex se zříceninami, jež však dostatečně připomínají plnohodnotnou stavbu hradu. Kousek od samotných hradních objektů leží zbytky velkomoravského kostela. Na Devíně najdete také výstavní síň. Prohlídka hradu vám celkově dá nejen poznat genia loci, kde se psaly dějiny, ale také spoustu informací o oněch dějinách a hezké výhledy z kopce.
Zdroje:
Mapy.cz, Bratislava.sk, Wikipedia, Trip Advisor, Hauzi, Bratislavský hrad, Visit Bratislava, Danubiana.sk,