Borotín u Tábora vs. Borotín u Boskovic. Které místo vám přijde zajímavější?

Na putování za méně známými hrady, zámky a zříceninami se můžete zastavit také v Borotíně. Ale ve kterém – v jihočeském městysu, nebo moravské vesnici? V jistém slova smyslu platí obojí. Čeká vás návštěva méně frekventované venkovské krajiny. Přiblížíme vám možnosti turistického vyžití v obou Borotínech, ať si můžete vybrat…

Obec Borotín u Tábora je domovem zříceniny hradu

Začněme jihočeským městysem Borotín. Tábor, atrakcemi nabité město, je odtud jen čtvrt hodiny autem na jih. Proto není od věci v okrese strávit víkend a výlety spojit. Povězme si nyní, jakou má Borotín historii a proč stojí za to si tam zajet.

Obec založil rod Vítkovců z Borotína, později psaných z Landštejna. Ti zde údajně působili už ve 12. století, jde tedy o jednu z nejstarších jihočeských vesnic. Mikuláš z Borotína zde nechal přibližně v roce 1356 vystavět tvrz. Tu později vylepšil a přebudoval jeho vnuk Vítek z Landštejna. Stavba na ostrohu nad potokem sloužila jako strážní hrad.

Rod se svého času postavil na stranu husitů, kteří tedy v Borotíně nacházeli útočiště (příhodně nedaleko jimi založeného Tábora). Jeden z pánů, další Mikuláš, však roku 1434 přešel na stranu katolíků. Vojsko Prokopa Holého proto vypálilo ves Borotín a nějakou dobu obléhalo hrad.

Přírodní park Česká Kanada nabízí nedotknutou přírodu i oblíbenou zříceninu

Jak se stala z hradu Borotína zřícenina?

Od roku 1446 do roku 1613 na hradu Borotíně žil rod Malovců z Pacova. V roce 1557 je poprvé doložen hospodářský dvůr vedle hradu – na jeho místě dnes najdete statek s cukrárnou. Dalším majitelem je Kryštof Vojkovský z Milhostic, přívrženec stavovského povstání. Z toho důvodu hrad císařská vojska v roce 1620 dobyla a nejspíše i vypálila. Od té doby objekt chátral. Pod správou Polyxeny z Lobkovic to byl pro místní hlavně zdroj kamení. Dvůr v předhradí se zato dočkal přestavby do současné barokní podoby.

Roku 1829 panství získal baronský rod Nádherných z Borutína. Ti přidali baroknímu statku klasicistní prvky a přestavěli stodolu. Od roku 1923 se tu často střídali majitelé a od znárodnění v roce 1948 dvůr využívalo místní JZD. Zřícenina se dočkala bezpečnostních úprav v 80. letech. Barokní dvůr Borotín je od roku 2009 místem relaxace i kultury nejen pro místní.

Obec Borotín byla za druhé světové války významným místem protinacistického odboje. Božena Jindráková, která zdejší skupinu partyzánů podporovala, byla údajně posledním člověkem setnutým na Pankráci.

Tajemný hrad Borotín: Pověsti o kletbách a stínech

Jelikož má zřícenina hradu Borotín otevírací dobu už pěkných pár let neomezenou, láká i milovníky romantického tajemna. Jedním z obdivovatelů místní mystické atmosféry byl prý i Karel Hynek Mácha. Jeho záliba v návštěvách hradů, často s přespáním, ostatně není nic neznámého.

To, co je zde cítit ve vzduchu, pravděpodobně ovlivnily i zdejší pověsti – nebo tomu bylo naopak? Asi nejznámějším typem ducha, který se má zjevovat na hradech, je bílá paní. A takovou prý vídali i na Borotíně. Hradem dle pověsti bloudí duch Berty Vítkovcové z Borotína, kterou otec proti její vůli provdal. Manžel ji probodl, když se dozvěděl, že se nadále schází se svým zakázaným neurozeným milencem. Berta se zjevovala po smrti každého svého potomka, dokud Vítkovcové nevymřeli.

Další dáma-duch se zde prý zjevuje dodnes – ta má však podobu černého stínu s černým kočárem. Chamtivá paní Magdaléna podle vyprávění zabila manžela, vykořisťovala poddané a za jejich peníze rozmazlovala sebe a několik svých milenců. Tři vesničané ji proto zabili a spálili její kočár, začež pak zaplatili životem.

Barokní dvůr pořádá v Borotíně akce pro veřejnost

Dnes se říká zřícenině v Borotíně „Starý Zámek” a vedou kolem ní dvě turistické značky. Poté, co zhlédnete její romantické staré zdi, nezapomeňte se podívat do dvora v předhradí! Najdete tu kavárnu, cukrárnu, pekárnu i prodejnu výrobků z chráněných dílen a dobročinný bazárek.

Kromě toho jsou zde prostory pro různé kulturní akce. Nedávno tu například proběhlo představení Shakespeare na hradě s herečkou Vilmou Cibulkovou a hobojistou Vilémem Veverkou. Konají se tu i různé další akce hudební i jiné povahy. V září toto místo čeká tradiční oslava dožínek. Borotín ožije nepůvodními ale vítanými moravskými tradicemi s folklorní hudbou i slivovicí.

Projděte se po rozlehlém Borotíně! Co vidět v okolí?

Městys má poměrně velký katastr. Než se vydáte na procházku mezi poli a lesy, můžete si prohlédnout ještě centrum Borotína. Kostel Nanebevstoupení Páně má svou současnou podobu od 19. století, jeho jádro však je podobně staré jako hrad. Nedaleko je historická budova hasičské zbrojnice se zvonicí a parčík s kapličkou.

Nechce-li se vám zacházet moc daleko, můžete si projít 3,5 km dlouhou naučnou stezku J. E. Kypty. Tento rodák působil jako významný učitel a hudební skladatel. Cestou uvidíte i jeho rodný dům. Další historickou památkou, která však leží o něco dále, je sídlo v Kamenné Lhotě u Borotína. Zámek však je soukromý a nepřístupný, takže si můžete dopřát jen pohled na exteriér.

Město Tábor: Sídlo husitů, pestré kultury i největší jihočeské ZOO

V Borotíně na Moravě můžete obdivovat stromy, skály a studánky

Teď k té druhé obci Borotín. Okres Blansko má naštestí spoustu pamětihodností, takže výlet rovněž bude s čím spojit. Možná se tu totiž nezdržíte dlouho… To však neznamená, že toto místo neskýtá nic hodného návštěvy. Pokud máte rádi přírodu, procházku místním lesem jistě uvítáte. Je tu pár turistických cílů, které jsou jak atraktivní tak i trochu záhadné…

Hrad Veveří je opředen tajemstvím. Ukrývá poklad Templářů?

Jak vznikl zámek Borotín u Boskovic?

Obec je historicky doložená v roce 1365, kdy ji spravoval Budek z Borotína. Tvrz, která tam zhruba v té době vznikla, stihla ještě v dalším století zchátrat. Dalšími majiteli vesnice byli Albrecht z Boskovic, rod Černčických z Kacova, Jindřich z Thurnu či například Petr Kornel ze Všehrd – předek spisovatele Viktora Kornela. V roce 1566 se sem vrátil život, když tu žil jistý Alexandr Feldendorfer.

Nejvýznamnější architektonická památka je budova zámku, ve kterém dnes sídlí dům s pečovatelskou službou. Ten na místě tvrze vznikl ve druhé polovině 18. století na přání Václava z Freienfelsu. O údobí mezi jeho vznikem a znárodněním po 2. světové válce se moc neví. V letech 1963–2000 tu byl ústav sociální péče a po rekonstrukci v roce 2017 byl v objektu otevřen nový pečovatelský dům. Přes plot areálu lze obdivovat pozdně barokní exteriér s věžičkou a parkem.

Hlavní atrakce v Borotíně = arboretum s výstavami

Nedaleko domova stojí jednolodní kostel Povýšení sv. kříže z 18. století. Projdete-li od něj na cestu a vydáte-li se po ní severně, dostanete se k borotínskému arboretu. To existuje již od osmdesátých let, kdy vzniklo na místě bývalého sadu. Sbírka rostlin čítá přes 3000 druhů a díky své estetické úpravě patří k nejhezčím českým arboretům.

Kromě trvalé překrásné zahrady hostí arboretum v Borotíně výstavy a občas i jiné události. Součástí Jara v zahradě je například i malý jarmark. Nejbližší výstavou je aktuálně zářijový Podzim v zahradě. Při této příležitosti v arboretu bude burza exotických ptáků a vystoupení dechovky.

V domě vedle arboreta můžete vidět trvalou expozici pohyblivého betlému. Je otevřená o víkendech a autor ji neustále vylepšuje. V současnosti obsahuje kolem 3000 figurek, z nichž několik set se pohybuje.

Zámek Kunštát má nejstarší psí hřbitov v Evropě. Nedaleko je pak jeskyně Blanických rytířů a Masarykovy boty

Kuriozity v Borotíně a okolí

U arboreta končí patnáctikilometrová naučná stezka Hanýsek, která turisty informuje o zajímavostech místních skal a jiných míst v okolí obce. Vydáte-li se po ní směrem od konce, můžete si protáhnout nohy v lese plném různých zákoutí.

Jednou z takových kuriozit je například pískovcový balvan zvaný Rýbrcoulovo srdce. Naučná stezka však prý nevede k němu ale k jiné skále. Budete se tedy muset přeptat místních… Skály u Borotína jsou také zajímavé svými vytesanými reliéfy. Jedním z nich je hlava babičky od neznámého autora, poprvé vyfocená roku 1940. Na jiné skále můžete vidět tvář rytíře, možná Jana Žižky, na další Petra Bezruče a J. B. Foerstra, a na jiné zas Beethovena.

Místo je archeologicky významné. Opatovické hradisko bylo osídlené už od pozdní doby kamenné, našly se tu různé hmotné důkazy několika kultur. Novým objevem jsou bronzové šperky, které jeden amatér našel v roce 2016 u Rýbrcoulova srdce. Skála možná mohla některé místní kultuře sloužit jako obětiště.

Zdroje:

Mapy.cz, Městys Borotín, Barokní dvůr Borotín, Babinet.cz, Obec Borotín, Místopisy.cz, Hrady.cz, Zahrada Borotín, Wikipedia