Beroun je dvacetitisícové město ve Středočeském kraji, jihovýchodně od Prahy. V minulosti proslul především svým hrnčířstvím, na které hrdě navazují i současní berounští řemeslníci a umělci. Beroun je však ceněn i pro svou zachovalou historickou tvář i blízkost přírody. A děti možná bude zajímat, že Beroun je domovem medvědů z večerníčku Méďové.
Berounská keramika a hrnčířství
První písemné zmínky o Berouně pochází z roku 1265, kdy jej Přemysl Otakar II. založil jako strategickou zastávku mezi Prahou a Plzní. Po čtyřiceti letech se stal královským městem, což dávalo jeho měšťanům speciální privilegia. Z té doby také pochází část historického jádra, které je ve městě patrné dodnes. Brzy na to se Beroun stal důležitou zastávkou na obchodní stezce. Rozvíjí se tu řemesla jako sladovnictví, vinařství, soukenictví, a především pak hrnčířství. V okolí Berouna totiž vždy byla kvalitní hrnčířská dílna, což dosvědčují už pravěké nálezy.
Největší rozkvět berounské keramiky nastal v 16. a 17. století. Typicky se jednalo o červenou či červenohnědou keramiku s bílým a zeleným dekorem, která široko daleko neměla obdoby. Poté však hrnčířské řemeslo pomalu uhasínalo a zvlášť velkou ranou mu byla v 19. století konkurence ve formě obrovských manufaktur v Novém Jáchymově a v Českých Budějovicích. Poslední berounský hrnčířský mistr pak nadobro ukončil svou činnost po druhé světové válce bez pokračovatelů.
Koněpruské jeskyně poblíž Prahy zahájily sezónu. Co ukrývaly nejdelší jeskyně v ČR?
Hrnčířské trhy a muzeum keramiky
V současnosti se však na místní hrnčířskou tradici snaží navázat místní řemeslníci, především z iniciativy Vladimíra Izbického. Na jednu stranu tu podle dochovaných archeologických nálezů vytvářejí repliky historické keramiky, na druhou stranu se tu však otevírají i moderním přístupům současných tvůrců. Dvakrát do roka se v Berouně konají velké hrnčířské (a řemeslné) trhy – na jaře (letos 7. a 8. května) a na podzim (10. a 11. září). Jedná se ve světě české keramiky o prestižní záležitost, na které mohou svůj stánek rozložit jen vybraní kvalitní hrnčíři a tvůrci.
Celoročně pak v Berouně můžete navštívit i Muzeum berounské keramiky, které se otevřelo poměrně nedávno v roce 2015. Ve stálých expozicích se zaměřuje – pochopitelně – na historii hrnčířství, avšak v rámci pravidelných výstav otevírá své prostory i současným tvůrcům z různých řemeslných odvětví. Veřejnosti jsou zde navíc přístupné keramické dílny. Nejen v rámci pravidelných kurzů a workshopů, ale v podstatě kdykoliv kromě úterků. Je třeba se jen předem objednat a zaplatit vstupné do dílny ve výši 40 korun.
Historické jádro Berouna
V roce 2009 získal Beroun titul Historické město roku za svůj vstřícný přístup k zachování památek, a přiřadil se tak k dalším historickým městům, jako je Kroměříž, Štramberk či Cheb. Z dob vzniku města na přelomu 13. a 14. století pochází velká část městských hradeb, a především pak dvě dochované městské brány.
Pražská brána si zachovala svou gotickou podobu a dnes se v ní nachází výstavní síň. Plzeňská brána zase byla barokně přestavěna a prohlédnout si v ní můžete historickou expozici, hodinový stroj a samozřejmě i celé město z vrchního ochozu. Pokud půjdete od jedné brány k druhé, cestou potkáte mnoho historicky a architektonicky zajímavých měšťanských domů z dob renesance a baroka.
Žebrák i Točník byly hrady krále Václava IV. s moderním topením. Navštivte místo, kde se točí pohádky a jsou tam medvědi
Muzeum Českého krasu
Na berounském náměstí také naleznete Muzeum Českého krasu. Především si zde můžete prohlédnout stálou expozici fauny z různých biotopů nedaleké chráněné krajinné oblasti. S tím se pak pojí další expozice věnovaná (nejen) loveckým zraním z Berounska z období 18. a 19. století. Zvláštní pozornost muzeum věnuje i jeskyním, na které je Český kras bohatý, a jeskyňářství jako takovému.
Muzeum se zaměřuje i na místní historická řemesla. Kromě již zmiňovaného hrnčířství, kterému se věnuje především Muzeum berounské keramiky naproti přes náměstí, jsou zde zastoupena především potravinářská řemesla, která zde měla vlastní cechy – mlynářství, pekařství, řeznictví, sladovnictví. Nicméně i puškaři, cvočkáři a hodináři měli v Berouně své postavení.
Městská hora, Medvědárium a Děd
Uprostřed Berouna, prakticky hned vedle historického centra, se tyčí kopec známý jako Městská hora (290 m). Na jeho vrcholu je pak volně přístupná jedenáctimetrová rozhledna z roku 1936, z které uvidíte celé město i široké okolí lemované kopci a lesy. Jen kousek od rozhledny se pak nachází unikátní Medvědárium Beroun. Žijí zde dva medvědi, které určitě zná spousta dětí – Matěj a Kuba z večerníčku Méďové (2001). Třetí medvěd Vojta bohužel před několika lety zkolaboval při koupání a zemřel.
Pokud si vyjdete do kopců kousek za městem – z centra je to zhruba hodinová trasa – ocitnete se na kopci Děd (492 m), na kterém se tyčí stejnojmenná rozhledna. V roce 1893 ji vybudoval Klub českých turistů. Je vystavěna z bílých cihel do podoby jakési goticko-romantické věže o výšce 12 metrů. Rozhledna je volně přístupná po celý rok.
Tip na výlet: Skryjská jezírka jsou skvost ukrytý nedaleko Berouna
Přírodní i historické památky v blízkém okolí
Beroun je obklopen hned dvěma chráněnými krajinnými oblastmi – z východu se rozléhá Český kras a ze západu zase Křivoklátsko. V té první můžete navštívit například nejdelší jeskynní komplex u nás, Koněpruské jeskyně, i nejikoničtější český hrad Karlštejn.
Na Křivoklátsku zase můžete navštívit jeden z našich nejstarších dochovaných hradů Křivoklát, dvojici hradů Žebrák a Točník nebo třeba zámek Zbiroh, který ve své spletité historii hostil kromě Přemysla Otakara II. a císaře Rudolfa II. i zednářskou lóži v čele s Alfonsem Muchou či příslušníky SS zabývající se mystikou.
Zdroje: mesto-beroun.cz, berounsko.net, muzeum-beroun.cz, htberoun.cz, historie berounské keramiky (podle textu archeoložky Ireny Benkové), historickasidla.cz, regiony.rozhlas.cz
4 fotky 
