Benešov nad Ploučnicí: Zámek, jenž býval dvěma zámky, a další místa k navštívení

Už jste byli v Benešově nad Ploučnicí? Zámek stojí za návštěvu nejen kvůli přehlídce historie, ale také pro svou zajímavou architekturu. I jinde v centru města najdete lecjakou stavbu v typicky saském slohu. A po prohlídce historického jádra můžete vyrazit třeba na rozhlednu nebo ke zřícenině hradu v nedalekém Františkově. Nalákáme vás?

Jakou má město a zámek Benešov nad Ploučnicí historii?

Město Benešov existuje nejspíše od raného 13. století, nejstarší zmínka o něm pochází až z roku 1311. Jméno mu pravděpodobně dal Beneš Věrný z rodu Michalovců, pán nedalekého hradu dnes zvaného Ostrý. Podél řeky v té době byla bažina, u které vzniklo dnešní centrum města. Šlechticové z Michalovic se o osadu starali (s přestávkou pár let, kdy byla zabavena králem) do 15. století. Městská práva má Benešov od roku 1392.

Novým majitelem sídla Ostrý se roku 1407 stává Hynek Berka z Dubé. Ten se snažil s lužickou šlechtou založit protihusitskou alianci, ale neuspěli. V roce 1426 někdo husitům, dlouho obléhajícím město, ukázal tajný vchod, a ti je pak dobyli. Hrad je už od roku 1445 pustý. Od roku 1450 v Benešově působí Jan z Vartenberka a pak jeho syn Zikmund. Postavili si tvrz na místě, kde je dnes zámek.

V roce 1511 sídlo připadlo Mikuláši III. z lipnické větve Trčků z Lípy. Ten nechal opravit hradby. Oblast kolem Děčína a Benešova se mu prý nelíbila kvůli Němcům a špatným cestám. Už v roce 1515 prodává panství Janovi ze Salhausenu. Největší rozvoj města proběhl za Janova bratra Fridricha. Ten přestavěl panskou budovu na dnešní Horní zámek a k němu přidal Dolní zámek. Nechal je stylizovat do takzvané saské renesance. Tato podoba je dnes ve velké míře zachovaná. Po jeho smrti zde vládli jeho dva synové – jeden na Horním a druhý na Dolním zámku.

Dnešní zámek byly původně dva

Dolní zámek Salhausenové vlastnili do roku 1612. Dalším majitelem se stal český šlechtic Jan z Vartemberka, ale pro finanční obtíž jej už po dvou letech prodal. Dvacet let zde žili Vchynští ze Vchynic. Ve zbytku 17. století sídlo spravuje lotrinský rod Aldringenů, pak hrabata z Attemsu, pak Claryové. Ti nemají o zámek moc zájem a nechávají ho ladem.

V roce 1856 si Dolní zámek koupil pražský lékař a politik Dr. Karel Lumbe z Malonic. Dal ho řádně zrekonstruovat, přičemž zachoval jeho vzhled. Stejně pak ale více pobýval v Praze než zde. Po dvou dekádách objekt prodal hraběnce Aloisii Černínové-Morzinové. Ta nechala přistavět další budovu a významně rozšířila zámecký park. Byla posledním urozeným majitelem Dolního zámku – po 11 letech jej prodala bratrům Grohmannovým, továrníkům z fabriky na textil. Stát jim ho zabavil v roce 1945. Od roku 1961 je areál státním zámkem a historickou atrakcí pro turisty.

Na Horním zámku se vystřídaly rody ze Salhausenu, z Hagen, ze Starschedelu, z Liebstadtu a z Thunu a Hohensteina. Nejdéle jej spravovali Thunové, a to od roku 1631 do roku 1926. Potom jej prodali městu. V přízemí vznikla mateřská škola, na patro se přesunulo městské muzeum. Část stavby také fungovala jako sýpka. Budova, byť součástí většího zámeckého areálu, za socialismu chátrala. V 90. letech se objektu ujal Památkový ústav v Ústí nad Labem, zrekonstruoval ho a zpřístupnil ho veřejnosti.

Co uvidíte na benešovském zámku?

Dnes oba objekty fungují jako jeden státní zámecký areál/zámek Benešov nad Ploučnicí. Otevírací doba je nejdelší přes letní prázdninové měsíce – klasicky od úterka do neděle s několika časy začátků prohlídek. Nyní v říjnu dobíhá vedlejší sezóna, kdy je zámek možné navštívit o víkendu.

Okruhy prohlídek napodobují historické rozdělení zámků v Benešově. Zámek horní je na 45 minut. S přednáškou o historii rodů, jež tu žily, se pojí zhlédnutí původních nástěnných maleb a krbů, obrazů a soch. V Dolním zámku vás čeká hodinová prohlídka dobových pokojů, jako je jídelna, sál, zbrojnice a ložnice.

Církevní pamětihodnosti Benešova nad Ploučnicí – kostel a menší stavby

Historického dědictví je ve městě povícero – jádro je dokonce oficiálně městskou památkovou zónou. Uvidíte proto pár pěkných starých domů. Chceme-li však mluvit o veřejně přístupných památkách, kromě zámeckého komplexu většinu tvoří náboženská díla jako kostel, kapličky a hřbitov. Benešov nad Ploučnicí má velmi zachovalý kostel Narození Panny Marie. Pochází z přelomu 15. a 16. století. Architektonicky jde o pozdně gotické dílo, uvnitř však jsou i artefakty novější. Jeho součástí je rovněž významná Salhausenská kaple.

Vedle kostela stojí také památkově chráněná kaple Panny Marie Bolestné. Hřbitovu, ležícímu kousek za městskou zástavbou, architektonicky dominuje hrobka továrnické rodiny Mattauschů z konce 19. století. V jižním cípu města najdete kapli Nejsvětější Trojice, také barokní a chráněnou a s nedávno opravenou fasádou. Další kaplička je v západní části města zvané Ovesná.

Kultura v Benešově nad Ploučnicí: Akce i stálé vyžití

V létě patří k největším lákadlům do Benešova nad Ploučnicí Slunovrat. Je to celkově vzato malá akce – městská slavnost, která ale trvá dva dny. Ve městě bývá jak hudba, tak i různý jiný doprovodný program. V červenci a srpnu se dočkáte pár akcí i na zámku, hlavně historicky laděných.

Kromě toho navštěvují obyvatelé Benešova nad Ploučnicí letní kino i celoroční budovu s řádným kinosálem. Tato místa slouží místnímu kulturnímu životu nejen běžným provozem, ale také různými událostmi. Sál bývá divadelním jevištěm, budova navíc hostí výstavy. Při radnici je samozřejmě také knihovna, jak to má ve správném městečku být.

Sportovní vyžití v Benešově nad Ploučnicí: Fotbal i termály

Řeku Ploučnici vyhledávají vodáci – je sjízdná až k ústí do Labe. Nejen proto je v Benešově nad Ploučnicí kemp. Pokud chodíte často na vodu, možná jste tam přespávali či tam přespíte. Dobrodružné povahy ostatně mohou mít i jinou záminku jej využít. Toto překrásné město se sice hodí na výlet samo o sobě, ale proč v létě nespáchat roadtrip po severních Čechách?

Pro ty, co rádi sedí jinde než v dopravním prostředku, má Benešov nad Ploučnicí termální koupaliště. Jde o stejný areál, kde funguje také kemp. Koupání je možné jen v létě, zato poskytuje teplou vodu, ve které člověku nebude zima.

Dostaňme se ale k pěší turistice, ta je asi o něco zajímavější. Okolí Benešova rozhodně nabízí kus zeleně, kde se dá protáhnout tělo. Na sever od centra vede žlutá turistická značka, po níž můžete dojít do Huntířova. Cestou si můžete odbočit na kopec Dobrná či na Kosí vrch. Další značená trasa je zelená vedoucí do vesničky Ovesná, jež je dnes součástí města. Uvidíte tam kapli sv. Petra a Pavla, dva památné stromy, a sejdete-li si o nějaký kus z cesty v lese, pak i krásnou skalní stěnu Havraní kameny.

Vydejte se k ruině hradu. Benešov nad Ploučnicí opustíte jen o kousek

Pěkné výhledy vás však čekají mnohem blíže než na Ovesné. Stačí si vyjít na Táborský vrch za zámkem, na němž se tyčí vysílač. Z východního svahu kopce je dobře vidět na město. Vydáte-li se naopak z centra kousek směrem k nádraží, žlutá stezka vás vyvede na Sokolský vrch, ze tří stran obklopený řekou. Ten je populární pro výhled nejen díky altánku z roku 1902.

Uveďme si však ještě jednu trasu na procházku, která souvisí s místní historií. Vzpomínáte si na zmínky o hradu Ostrý? Benešovu nad Ploučnicí se z něj panovalo, než Vartenberkové postavili základ dnešnímu zámku. Tento hrad, německy zvaný Scharfenstein, se nám zachoval alespoň v podobě ruiny. Ta leží kousek za hranicí Benešova ve Františkově nad Ploučnicí.

Zřícenina Ostrého se nachází na ostrohu v meandru Ploučnice asi 3 km jižně od zámeckého komplexu. Dovede vás tam zelená turistická značka podél řeky. Druhá možnost je vydat se po cyklostezce přes kopec Ostrý. Nedaleko ruiny můžete obdivovat skalní útvar Dračí vejce či deset metrů vysoký vodopád.

Co dělat poblíž Benešova nad Ploučnicí? Výlety v okolí

Co u Benešova je ještě snadno dostupné autem nebo na kole? Záleží samozřejmě na časových nárocích turisty, ale můžeme jmenovat pár turistických cílů.

• zvonička v Heřmanově
• Hartmanův vodopád
• rozhledna Kohoutveleňské kaskády
• kostel sv. Anny v Jedlce
• rozhledna Velký Chlum
• zámek Horní Police (občas přístupný)
• zámek Děčín
• zoo Děčín
• Stoličná hora
• zřícenina kostela v Děčíně
• železniční muzeum v Děčíně

Zdroje:

Mapy.cz, Benešov n. Pl., Zámek Benešov, Kudy z nudy, Wikipedia