Zámek Duchcov se nalézá ve stejnojmenném městečku kousek od Teplic. Své největší slávy se dočkal za Valdštejnů. Ti jej proměnili v rozsáhlý barokní klenot s rozlehlým parkem a sídlili v něm až do konce 19. století. Na jeho výzdobě se podíleli význační umělci a navštívili jej i takoví velikáni jako Goethe, Beethoven a nakonec i Casanova, který zde závěrem života dělal knihovníka.
Stručná historie zámku Duchcov
Kdysi na místě zámku stála gotická tvrz, o které toho příliš nevíme – z této doby se dochovaly jen prastaré sklepy a pár zdí. Nová historie budovy se začala psát teprve až v renesanci, kdy dal rod Lobkoviců původní tvrz přestavěl na zámek. Majitel Václav Popel z Lobkovic tehdy působil jako císařský rada a později i hejtman Litoměřicka. Ve vlastnictví rodu však duchcovský zámek nezůstal příliš dlouho a zámek dostali roku 1642 Valdštejnové, kteří jej vlastnili až do 20. století.
Během panování pánů z Valdštejna se zámek dočkal zásadní barokní přestavby, dvou zcela nových křídel, výstavních parků, zámeckého kostela a dalších dostaveb. Největší měrou se na tom podílel Jan Bedřich z Valdštejna (1642-1694), který působil jako duchovní, svou kariéru dotáhl až na hodnost arcibiskupa pražského, tedy vůbec nejvyšší církevní hodnost u nás.
Domov posledních Valdštejnů v Duchcově
Základní prohlídkový okruh nazvaný Valdštejnská Prohlídka vás provede částmi zámku, které sloužily jako domov posledním Valdštejnům z duchcovské větve. Místnosti jsou zařízeny tak, jak co nejpravděpodobněji vypadaly v roce 1888 za vlastnictví hraběte Jiřího Viléma z Valdštejna a jeho ženy Pascaliny Metternich. Po jeho smrti o dva roky později už vznikly jen vleklé vlastnické spory, roku 1901 pak šlechtická větev vymřela nadobro po smrti Vilémova marnotratného synovce. I s touto historií vás na prohlídce průvodci seznámí, zatímco si budete prohlížet hlavní sál s portréty předků. Kromě toho zhlédnete i dobovou ložnici, jídelnu a pánské i dámské salony.
Na Zámku Duchcov sepsal Casanova své životní dílo
Na zámku Duchcov slavně působil Giacomo Casanova jako knihovník. Nikoli již jako svůdný učenec v nejlepších letech a mimo jiné i benátský špion, nýbrž jako stařec, který zde dožíval posledních 13 let svého života. I tato poslední léta však prožil aktivně, psal zde svou autobiografii (Historie mého života). V době jeho smrti roku 1798 mu bylo 73 let. Leží na místním hřbitově, ačkoli umístění hrobu již upadlo v zapomnění. O jeho pobytu v Duchcově vás nicméně poučí komentovaná prohlídka Casanova na zámku. Tato prihlídka je navíc doplněna i o sbírku historických zbraní, kterou zde Valdštejnové po sobě zanechali.
Pokud vás nezajímají podrobnosti o životě Valdštejnů a Giacoma Casanovy na zámku Duchcov, můžete využít speciální zkrácenou prohlídku Letem světem, která vás provede tím nejzajímavějším ze základních okruhů. Ocení to zejména rodiny s dětmi, které jsou na takové historické výklady ještě příliš malé, avšak chtěly by aspoň prozkoumat útroby velkého zámku.
Knížecí zahrada v barokním stylu
Z dob působení arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna v 17. století pochází knížecí zahrada. Nejstarším dochovaným artefaktem je v ní ceněná barokní socha bohyně vítězství Niké z první poloviny 18. století. Dnešní podoba zahrady je dána barokní rekonstrukcí z 60. let ve stylu francouzských zahrad. Knížecí zahrada je návštěvníkům volně přístupná a mimo jiné se právě zde konají svatby. Pro úplnost dodejme, že alternativním místem pro konání svatby je také Valdštejnský sál uvnitř zámku.
Zámecký park v Duchcově s díly M. B. Brauna
Hned za knížecí zahradou navazuje rozsáhlý zámecký park v anglickém stylu z počátků 19. století. Je značně rozhlehlý, volně přístupný vycházkový okruh zvaný Ve stopách historie a G. Casanovy je dlouhý přes 2,5 kilometrů, takže si na důkladnější prozkoumání zámeckého parku vyhraďte minimálně hodinu času. Obsahuje totiž mnoho zajímavých památek a zákoutí. Obzvláště kouzelný je Sfingový rybník, v jehož vodách stojí dvě sochy starořeckých sfing a také jeden delfín. Všechna díla vytvořil slavný barokní sochař Matyáš Bernard Braun, další jeho sochy (Minerva, Mars, Herkules) pak potkáte už při samotném vstupu do zámku.
Reinerova freska v Duchcově
Pomyslným klenotem zámeckého parku je vysoce ceněná Reinerova freska, která má podivuhodnou historii. Vytvořil ji význačný český umělec, barokní freskař Václav Vavřinec Reiner na kopuli kostela nedalekého barokního špitálu. V 50. letech se rozhodlo o zbourání tohoto špitálu kvůli zamýšlené těžbě hnědého uhlí na samotném okraji Duchcova, z čehož však ironií osudu nakonec sešlo. Památkáři se tedy pokusili vzácnou fresku zachránit tím, že ji sundali a rozdělili na kusy. Později byla freska znovu složena na stropě železobetonového pavilonu, který vznikl přímo za tímto účelem. Pavilon byl postaven až v 70. letech ve stylu brutalismu, avšak s nápadným odkazem na tradici českého kubismu.
Co se natáčelo na zámku Duchcov
Na zámku se točil unikátně pojatý film o nejslavnějším obyvateli zámku Duchcov, kterým byl pro mnoho lidí jednoznačně Giaccomo Casanova. Film nese název Giacomo – živá legenda a velkou měrou se na něm podílelo Divadlo v Pytli z nedaleké obce Hrob. Film se zaměřuje právě na jeho posledních třináct let života v Duchcově, které strávil jako knihovník a společník Josefa Karla z Valdštejna.
Zdroje: duchcov.cz, zamek-duchcov.cz, rozhlas.cz, krusnehory.eu, naucne-stezky.cz
6 fotek 
