Kdo se již někdy procházel majestátními hvozdy Šumavy, po hřebenových stezkách Krkonoš, po lesních paloucích Vysočiny nebo údolími některých ze stovek potůčků a řek České republiky, ví, jak překrásným přírodním bohatstvím naše země oplývá. A koho již někdy nepříjemně překvapil nepořádek, hluk, či jiné stopy, zanechané ostatními návštěvníky v takovéto neposkvrněné krajině!
Co můžeme dělat pro to, aby stejné kráse mohly obdivovat i generace po nás? V první řadě postačí chovat se ohleduplně a zodpovědně tak, aby naší návštěvou nebyla ohrožena ani příroda, ani my samotní.
Nemusíme být přímo v národních parcích či chráněných krajinných oblastech s přísnými pravidly návštěv, abychom tato jednoduchá pravidla dodržovali. Obecně platí, že po našem odchodu nesmí být jakkoli znát, že jsme tam vůbec byli.
1. Nerušit ticho a klid lesa
Zaposlouchali jste se někdy do nádherného hebkého lesního ticha? A zdálo se vám někdy, že v tom tichu slyšíte všechno tak nějak lépe a ostřeji? Každého ptáčka, broučka, nebo jiné obyvatele lesní říše? Budete-li hulákat jako na lesy, těžko v lese kteréhokoli spatříte. Pokud se budete pohybovat tiše, les vám ukáže mnoho ze svých skrytých krás.
2. Neznečišťovat les odpadky
Ačkoli to většina lidí považuje za samozřejmost, pořád se najde mnoho takových, kterým je zatěžko odnést odpadky v batohu k nejbližšímu koši. Nejenom že tak les vypadá jako skládka, ale nerozložitelné obaly představují skutečně vážnou hrozbu lesní zvěři i rostlinám. Ohleduplný návštěvník lesa vždy pečlivě zkontroluje, že po něm nic nezůstalo a skutečně dobrý skutek si může připsat ten, kdo sebere i pozůstatky návštěvy těch méně ohleduplných před ním.
3. Nekouřit a nerozdělávat oheň
Přísný zákaz kouření a rozdělávání ohně není vůbec neopodstatněný. Lesní požáry způsobily již velké škody, které jsou často nevratné. Při manipulaci s otevřeným ohněm v lese nemůže být člověk nikdy dost opatrný a obzvláště v letních měsících a v obdobích sucha je riziko požáru extrémně vysoké. Hašení lesních požárů je vzhledem k nedostupnosti velmi obtížné, a proto jsou škody způsobené ohněm zpravidla rozsáhlé.
4. Netrhat chráněné rostliny a nesbírat neznámé plodiny
Češi jsou národem houbařů. Milujeme, když můžeme s košíkem v ruce pročesávat les a chlubit se pak svými úlovky před ostatními houbaři. V CHKO a národních parcích, kde je pohyb mimo vyznačené stezky zakázán, se této záliby musíme vzdát úplně, ale i v lesích, kde je sběr hub povolen, musíme být ohleduplní.
Nesbíráme, ani nijak nepoškozujeme houby, které neznáme, nebo jsou nejedlé. Otrava houbami je stále častým původcem mnoha zdravotních potíží, a proto se neznámých hub ani nedotýkáme. Mnoho rostlinných druhů je u nás vzácných a státem chráněných. Je dobré tyto druhy znát a dávat pečlivý pozor, abychom je nesebrali či neponičili, byť neúmyslně.
5. Zákaz vjezdu motorovým vozidlům
Do lesa platí zákaz vjezdu všem motorovým vozidlům a parkování mimo vyznačená parkoviště je přestupek potrestatelný pokutou. Stejně tak pohyb na kole nebo na koni mimo povolené stezky.
Hitem a zároveň neřestí posledních let se staly offroadové čtyřkolky, které někteří jejich majitelé rádi prohánějí chráněnými územími lesa zcela bezohledně k vážným škodám, které tím působí. Kromě ničení porostu a chráněných rostlin totiž hluk čtyřkolek působí vážný stres lesním živočichům, kteří tak často opouští místa svého běžného výskytu, což vede k újmám na biodiverzitě oblasti.
6. Nenechávat psa volně pobíhat
Volně pobíhající psi nejsou sice přímo hrozbou lesu, zato jsou spíše sami v ohrožení. Zavelí-li lovecké instinkty psovi pronásledovat divoké zvíře, riziko zranění či zabloudění v lese není nereálné. Ještě nebezpečnější je však volný pohyb psů v lese v období podzimních honů.
7. Nepoškozovat skály, stromy, ani turistické značení
Vyrývání nápisů do skal a stromů je vážné provinění, stejně jako olamování větví či svalování balvanů. Příroda je krásná právě proto, že do ní člověk nezasahuje. Ve větší míře platí tato pravidla v oblastech s vyšším stupněm ochrany přírody, například v zákazu používání magnezia a některých druhů jištění horolezců na měkkém pískovci.
Eroze způsobená člověkem neustále pokračuje i bez sobeckého záměru některých lidí nechat za sebou podpis. Za poškozování informačních tabulí, laviček, či dokonce turistického značení stezek také hrozí finanční postihy.
8. Zákaz táboření a bivakování mimo vyhrazená tábořiště
Vyrazíte-li na túru, je nesmírně důležité mít dobře naplánovanou trasu včetně místa přenocování. Horské chaty nebo tábořiště a kterékoli místo vyhrazené k táboření je v pořádku, je třeba mít však na paměti, že k němu musíte dojít s časovou rezervou. Zastihne-li vás noc uprostřed lesa, vystavujete se nebezpečí nenadálé bouřky. Ani setkání s některými lesními zvířaty žijícími u nás nebo na Slovensku nemusí být příjemné ve dne, natož v noci. Pro jistotu vždy někoho informujte, kterým směrem se vydáváte, nebo kam chcete daný den dojít.
Pohyb v přírodě má svá pravidla, která je nutno dodržovat, avšak nejsme-li k ní zcela lhostejní, pochopíme, že nejsou nijak limitující. Jelikož člověk již přírodu mnoho staletí neobývá, mějme na paměti, že jsme zde pouze na návštěvě. Nechme se prostoupit majestátním klidem lesa, naberme čerstvý vzduch do plic a setřesme stres trochou pohybu. Toto jsou dary lesa, stejně jako plody, které z něj někdy odnášíme v bandaskách. Pojďme se lesu odměnit stejnou měrou tím, že se k němu budeme chovat s respektem a ohleduplností.