12 fotek 
Nejen věřící, ale i milovníci historie a romantické atmosféry, rádi navštěvují kostely. A což teprve rozkošné malé kostelíky ze dřeva, které jsou památkou na práci lidových řemeslníků a jejich nezapomenutelné umění! Krásu dřevěných kostelů lze obdivovat na romantických toulkách a výletech po celý rok. Jaké pohádkové kostely se v naší republice nacházejí? Pojďme si také přiblížit jejich stručnou historii.
Které dřevěné kostelíky se u nás těší největšímu zájmu?
Pokud vás jako turisty a obdivovatele dávného umění a lidové architektury zaujaly dřevěné kostely, pak vězte, že jich máme po celé republice stovky. V České republice můžete najít více než 300 nádherných dřevěných kostelíků, kapliček a zvoniček, jež mají bohatou historii a krásnou architekturu, kterou nezbývá než obdivovat. Představíme vám několik takových kostelů z různých krajů naší republiky, které rozhodně stojí za návštěvu. Nejvíce dřevěných kostelíků se nachází na Moravě a mnohé z nich k nám také byly převezeny z Podkarpatské Rusi.
Kostel panny Marie v Broumově
Zdroj: Shutterstock
Vůbec nejstarším dřevěným kostelíkem v ČR je kostel panny Marie v českém Broumově. Pochází z roku 1450. Je považován za nejstarší památku lidové sakrální architektury u nás. Tento kostelík, zvaný také “Pod Lipami”, najdete v Broumově na hřbitově u hlavní cesty, který vede na Křinice. Kostel je otevřený přes léto, a to od června do konce srpna.
Podle pověsti byl na tomto místě postaven kostel již v roce 1177 pohanskou šlechtičnou, jež zde přijala křest. Ta také kostelu věnovala svoji perlovou čelenku, která je uložena v městském muzeu. Současný kostel pochází z roku 1450, kdy byly dokončeny opravy po požáru z roku 1449, přestavován byl pak ještě v 16. a 19. století. Od roku 2008 je kostel národní kulturní památkou.
V ochozu kostela se nachází 9 dřevěných desek se zápisy z kronik z 16. až 19. století, kde jsou popsány katastrofické události z těchto dob, jako například požár města, povodeň, mor, invaze kobylek, neúroda a hladomor. Kromě toho jsou v ochozu některé staré náhrobní kameny ze zrušených hrobů.
Kostel Povýšení svatého Kříže v Bystřici nad Olší
Kostelík Povýšení svatého Kříže z roku 1897 patří k nejmalebnějším dřevěných stavbám na Moravě. V okolí kostela je hřbitov. Původní kostelík pocházel z 16. století, v roce 1897 byl stržen a vystavěn nově. Dřevo z původního kostela bylo prodáno ke stavbě bystřického domku č. 213. S kostelíkem se pojí dva cenné oltáře. Původní oltář ze starého kostela si nechal odvézt na svůj zámeček ve Wisle arcivévoda Bedřich, který jej odkoupil z Těšínského muzea. Druhý oltář se v nově vystavěném kostele nachází dodnes.
Kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích
Rozlehlá obec Velké Karlovice se nachází v podhůří Javorníků a Beskyd. Právě tam můžete objevit nádherný farní kostel Panny Marie Sněžné, který se může pyšnit atypickým půdorysem ve tvaru řeckého kříže a 24úhlovou stavbou. Roubený kostelík ve stylu lidového baroka byl postaven roku 1754 Františkem, hrabětem ze Žerotína. V roce 1946 byla do kostela zavedena elektřina, a to i do skleněného lustru, který v roce 1892 kostelu daroval židovský podnikatel ve sklářství a starosta Velkých Karlovic Salomon Reich.
Kostel je otevřený od června do konce září, přičemž přes týden jej můžete navštívit pouze v letních měsících od července do srpna, jinak pouze o víkendu.
Kostel svatého Ondřeje v Hodslavicích
Zdroj: Shutterstock
Nejstarším kostelem v Moravskoslezském kraji je kostel sv. Ondřeje v Hodslavicích. Tento dřevěný kostel je kulturní národní památkou a pochází z roku 1551. Byl vystavěn v gotickém slohu. Později k němu přibyla empírová přístavba. Kostel byl nejprve spravován protestanty a od poloviny 17. století připadl jezuitům. V kostele můžete spatřit kopii Hodslavské madony. Nedaleko kostela v Hodslavicích se nachází další národní kulturní památka – rodný dům Františka Palackého (1798-1876), který určitě také stojí za návštěvu.
Kostel svatého Antonína Paduánského na Prašivé
Dřevěný kostel svatého Antonína Paduánského se nachází na vrcholu Malé Prašivé (707 m n. m.) v Beskydech, nedaleko turistické chaty s vyhlídkovou věží. Byl vystavěn v roce 1640 Jiřím, hrabětem z Oppersdorfu, a je typickým příkladem místní lidové architektury. V roce 1799 byla k budově přistavěna sakristie. Z 19. století pak pochází věž se zvonem, varhany a také nový oltář s obrazem svatého Antonína od malíře Vankeho z Těšína.
Původně byl kostel zasvěcen svatému Ignáci z Loyoly. Po vystavění kostela na Borové pod Lysou horou roku 1673, jemuž se stal Ignác rovněž patronem, nakonec na Prašivé došlo k přesvěcení a novým patronem kostela se stal právě svatý Antonín Paduánský. Na Prašivé se 13. června konají tradiční pouti k uctění svátku svatého Antonína, ale kostelík je proslulý i svatbami.
Ke vzniku kostela se váže pověst. Hrabě Jiří z Oppersdorfu byl prý zrovna na lovu když tu se střetl s jelenem. Zraněné zvíře se rozběhlo proti svému nepříteli a uvěznilo hraběte mezi své parohy, které zůstaly zaklíněny v kmeni stromu, o který se šlechtic opíral. Nakonec ho ostatní lovci vysvobodili a on z vděčnosti, že útok jelena přežil, na tomto místě nechal postavit kostel.
Kostel svatého Petra a Pavla v Liberku u Rychnova nad Kněžnou
Zdroj: Shutterstock
Původně stál v obci Liberk u Rychnova nad Kněžnou středověký kostel, který však byl společně s hradem Rychmburkem zbořen v 15. století. Současný dřevěný kostel pochází z roku 1692. Náleží k němu také roubená fara, dřevěná zvonice a okolní hřbitov. Celý komplex je národní kulturní památkou. Kostel má sedlovou střechu, krásný barokní interiér a dřevěné obrazy. Střecha se opravovala v roce 2014.
Interiér kostela vyzdobil liberský rodák, řezbář a sochař u císařského dvora ve Vídni Filip Jakub Prokop (1740 – 1814) – část oltáře, varhany a dřevěné sochy českých patronů svatého Václava a Jana Nepomuckého.
Kostel Všech svatých v Sedlišti
Zdroj: Shutterstock
Mezi naše nejvzácnější dřevěné kostely patří kostel Všech svatých v Sedlišti na Těšínsku. Tento kostel může ohromit už svou velikostí, natožpak vzácnými architektonickými prvky. Nevíme přesně z jaké doby pochází, ale údajně jej nechal znovu vystavět Jiří z Oppersdorfu v roce 1638, jak se píše v kronice bruzovské fary. Podle jiných pramenů byl ale postaven bruzovským farářem Janem Škultétem.
Kostel je pětiboký a je obehnán krytým ochozem. V roce 1999 kostelu hrozilo díky zatékání zřícení horní části věže, proto došlo k několika opravám.
Dřevěný kostel sv. Mikuláše Divotvorce v Hradci Králové
Dalším vzácným dřevěným kostelem je pravoslavný kostel svatého Mikuláše v Hradci Králové. Tento kostel se původně nacházel v obci Habura na Slovensku, ale v roce 1740 tam byl postaven kamenný kostel a tento dřevěný byl prodán Malé Polaně. Obec Malá Polana si posléze rovněž vystavěla kamenný kostel a dřevěný kostelík v roce 1934 odkoupilo město Hradec Králové, aby zbytečně nechátral. Dnes stojí v Jiráskových sadech.
Původní slovenský kostel byl chrámem svatého Michaela Archanděla. Byl postaven někdy v 16. století. V Hradci byl slavnostně otevřen 28. října 1935 jako pravoslavný kostel k uctění památky československých legionářů padlých v Rusku. Rekonstrukce kostela proběhla v letech 2016 – 2019. V kostele nechybí ani nejmodernější hasící zařízení, které včasně detekuje požár a začne do kostela vypouštět plyn ničící požár.
Zajímavostí je, že pod oltářem nachází mlýnský kámen, který byl objevený až po sto letech od odstěhování kostelíku ze Slovenska. V kostele se nachází také některé původní nápisy psané cyrilicí. Pokud chcete kostel navštívit, lze využít možnosti komentované prohlídky s průvodcem, a to od května do konce září od pátku do neděle od 13, 14 a 15 hodin.
Kostel svatého Michaela Archanděla v Řepišti
Zdroj: Shutterstock
Kostel svatého Michaela Archanděla ve nachází v obci zvané Řepiště v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Kostel byl postaven v roce 1485. V letech 1867 – 1891 byly provedené větší opravy, které také pozměnily jeho původní vzhled. Zanikl také původní ochoz kostela. Ve věži jsou dva zvony z roku 1918, které nahradily původní zvony využité během války. Kolem kostela se nachází hřbitov. Kostel je možné navštívit při běžných bohoslužbách a církevních svátcích.
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Hrabové
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské se nachází v Ostravě-Hrabové v Moravskoslezském kraji. Byl postaven v 16. století. Bohužel však v dubnu roku 2002 zcela vyhořel. V roce 2004 byla dokončena jeho obnova s využitím zlomků z původní stavby. Kostel byl vysvěcen ostravsko-opavským biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem.
Původní zvony v kostele pocházely ze 17. století, ale první z nich se nedochoval a druhý byl zničen v souvislosti s požárem v roce 2002. První ze zvonů byl společně s umíráčkem zabaven za 1. světové války pro potřeby vojska a nové zvony opět padly za vlast v době 2. světové války, kdy je odvezli vojáci. Kostel také na konci války v roce 1945 prostřelil dělostřelecký granát a poničil tak věž kostela, která byla posléze opravena. Tento kostel byl také několikrát vykraden, například v roce 1969, nebo také o 300 let dříve v roce 1679, kdy neznámý zloděj ukradl pozlacený kalich ze stříbra, avšak dlouho se z něho netěšil, neboť byl rychle dopaden a popraven ve Frýdku-Místku.
Nové zvony byly posvěceny dne 30. října 2004 a zasvěceny sv. Františkovi z Assisi a sv. Kláře.
Kostel sv. Michaela v Maršíkově
Zdroj: Shutterstock
Kostel sv. Michaela v Maršíkově na Moravě pochází z roku 1609, i když předtím na tomto místě stál původní starší kostel, který byl v tomtéž roce pro svůj špatný stav zbourán. Nový kostel byl postaven z dřevěných trámů z nedalekých Velkých Losin. Po finanční stránce kostel v převážné výši sponzoroval rod Žerotínů. Po bitvě na Bílé hoře kostel připadl k faře ve Velkých Losinách a v roce 1649 byl vysvěcen nový oltář.
V průběhu let byl kostel různě opravován, v roce 1900 byl zrušen okolní hřbitov. Největší rekonstrukce proběhla ve 30. letech 20. století, kdy byl kostel podezděn. Další opravy probíhaly v letech 1964, 1972, 1994 a 2000. Kostel má gotický zvon z původního kostela, kropenku z 16. století, stříbrný kalich ctností ze 17. století, renesanční křtitelnici, barokní lavici a nádherné sakrální barokní obrazy. Prohlídka kostela je možná po domluvě, ale bývá otevřen k nahlédnutí do jeho interiéru.
Kostel svaté Anny v Rožnově pod Radhoštěm
Zdroj: Shutterstock
Nádherný dřevěný kostelík se také nachází v areálu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Kostel svaté Anny je národní kulturní památkou od roku 1995. Je kopií bývalého větřkovického kostelíka, který koncem 19. století vyhořel. Tento kostel sv. Anny byl postaven za 2. světové války a vysvěcen roku 1945. Kvůli chudobě za války byl vybaven velmi jednoduše. Interiér kostela tvoří 14 zastavení křížové cesty, která se původně nacházela v původním rožnovském kostele.
Oltář kostela je zasvěcen svatému Václavovi, který byl patronem původního kostela ve Větřkovicích. V okolí kostelíka se nachází pozoruhodný hřbitov Valašský Slavín, kde jsou pochovány významné osobnosti valašského kraje, například i Emil Zátopek a Alois Raška.
Rožnov pod Radhoštěm. Navštivte jeho chloubu skanzen Valašské muzeum v přírodě
Kostel svatého Jana Křtitele ve Slavoňově
Zdroj: Shutterstock
Slavoňov se nachází v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Místní kostel svatého Jana Křtitele původně pocházel již z roku 1350 a zanikl za husitských válek. Současný kostelík byl postaven v roce 1553, v okolí je hřbitov a také roubená márnice z 18. století. Původně byl kostel byl zasvěcen sv. Martinovi, ale roku 1683 byl přesvěcen na kostel Jana Křtitele. V kostele se pravidelně konají bohoslužby a lze do něj také nahlédnout přes otevřené dveře.
Římskokatolický kostel svatého Mikuláše v Nýdku
Zdroj: Shutterstock
Další krásný dřevěný kostelík se nachází v Nýdku v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji a je zasvěcen svatému Mikuláši. Pochází z roku 1576. Tento kostel byl svědkem sporu katolíků a protestantů. V kostele zůstal původní inventář, včetně oltáře, po protestantech, který sloužil i katolickým kněžím, ale roku 1746 byl oltář nahrazen novým oltářem, který zhotovili jezuité. V roce 1863 zde byl také založen evangelický hřbitov s kaplí.
V roce 1789 se musel celý kostel opravovat, byl podezděn a udělala se nová střecha. Další oprava byla nutná již o pár let později a kamenná podezdívka byla nahrazena betonovou. Velká rekonstrukce pak proběhla ve 30. letech 20. století a další ještě v 90. letech 20. století.
Kostel svatého Bedřicha na Bílé
V obcí Bílá v okrese Frýdek-Místek se nachází kostel svatého Bedřicha, který je od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Kostel nechal postavit olomoucký arcibiskup kardinál z Fürstenbergu. Stavitelem byl Antonín Kybasta. Věřící z Bílé do té doby chodili do kostela na nedalekou Ostravici. Vzorem pro stavbu tohoto kostela byl severský či švédský styl určený pro světovou výstavu ve Vídni. Tento kostel byl vysvěcen v roce 1875.
Současný kostel je trochu větší, protože v roce 1911 se ještě přistavovala sakristie, kůr a věž, navíc byla stavba postavena na kamenný sokl. V zadní části kostela se nachází chrámový kůr s varhany z roku 1924 od Vojtěcha Kaše z Brna.
Pravoslavný kostel sv. Michala v zahradě Kinských na Petříně vyhořel!
Zdroj: Shutterstock
Nešťastnou událostí byl letošní požár krásného dřevěného kostela na Petříně. V zahradě Kinských stál pravoslavný kostel sv. Michala, který byl dovezen z Podkarpatské Rusi z vesničky Medvedovce u Mukačeva v roce 1929. Dnes 28. října 2020 však kompletně vyhořel z neznámých příčin, které se dosud vyšetřují. Na znovuvystavění tohoto kostela je vypsána veřejná sbírka Magistrátu města Prahy, která trvá jeden rok.
Kostel Proměnění Páně a svatého Mikuláše v Nové Pace
Dalším pravoslavným kostelem dovezeným z Podkarpatské Rusi, konkrétně z obce Obava nedaleko Mukačeva, je krásný dřevěný kostelík ve svahu Husova kopce. Kostel byl převezen v roce 1930 novopackým továrníkem Otto Kretschmerem, který ho nechal rozebrat a umístit na svůj pozemek kde stál jeho letohrádek. Po roce 1948 byl kostel zestátněn a po roce 1989 opět vrácen potomkům původního majitele. Z původního interiéru se zachovala pouze měděná křtitelnice.
Ruský kostelík v Kunčicích pod Ondřejníkem – kostel sv.Prokopa a sv. Barbory
Zdroj: Shutterstock
Chráněnou památkou je další “ruský kostelík”, jak mu místní říkají. Nachází se na severní Moravě v Kunčicích pod Ondřejníkem v Beskydech, poblíž známé obce Čeladná. Tento kostel je zasvěcen svatému Prokopu a Barboře. Byl zde převezen z Podkarpatské Rusi, a to v roce 1931 z obce Hliňanec u Mukačeva generálním ředitelem Vítkovické báňské a hutní společnosti, Ing. Eduardem Šebelou, který si nechal kostelík postavit nad železnicí kousek od své vily.
Kostel pochází z přelomu 17. a 18. století a původně byl zasvěcen sv. Michaelu Archandělu. U nás byl přesvěcen na kostel patronů horníků – sv. Prokopa a sv. Barbory. V prosinci 1937 se v něm vdávala Šebelova dcera Milada, která si brala známého šlechtice hraběte Karla Larische-Mönnichema.
V 80. letech 20. století prošel kostel opravou, při které byl podezděn, v roce 2014 pak proběhla renovace ikonostasu.
Použité zdroje:
portál Kudy z nudy: Dřevěné kostelíky: kam se vypravit, než se podaří postavit nové Guty?
portál Kudy z nudy: 15 tipů na dřevěné kostelíky
drevenekostely.tode.cz
mistopisy.cz
portál idnes: Dřevěné kostely beskydské, unikát Česka. Krásný výlet v každém počasí
portál Kudy z nudy: Pohádkové památky: 50 unikátních dřevěných kostelů, které najdete u nás v Česku
